Bez explozí a útoků na civilisty. Tak zobrazují ruská média válku na Ukrajině

Tématu se věnuje deník New York Times, jehož redaktoři dva dny sledovali vysílání ruských televizních kanálů. Režim prezidenta Vladimira Putina se i skrze tato média snaží očistit a legitimizovat útok na suverénní stát. Slova jako válka nebo invaze jsou pro popis akcí ruské armády zakázána novým zákonem, který Putin podepsal už na začátku března.

Čtěte také

Můžeme vypnout ruskou propagandu? Žádné opatření na internetu není stoprocentní, upozorňuje publicista Slížek

Za porušení této legislativy hrozí až 15 let pobytu za mřížemi. Stačí přitom zveřejnit v podstatě cokoliv, co stát považuje za nepravdivou informaci o vojenském zásahu na Ukrajině. Moskva totiž mluví o „zvláštní vojenské operaci“ a veškeré zpravodajství se musí s tímto výkladem ztotožnit. Jaké záběry tedy diváci uvidí?

„V ruské televizi to není válka,“ říká Stanislav Kučer, zkušený ruský televizní moderátor a bývalý člen prezidentské Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva, který se přestěhoval do Spojených států poté, co byly jeho pořady opakovaně rušeny. „Neuvidíte výbuchy, neuvidíte útoky na čtvrti, kde žijí civilisté, neuvidíte mnoho vojáků, obrněných vozidel ani nic podobného,“ dodává Kučer.

Vladimir Putin se podle newyorských novin už dlouho snaží své kroky halit do závoje hrdinských činů a strašlivých obětí, které Sovětský svaz přinesl pro porážku nacistického Německa. Ostatně výjimkou v tomto snažení nebyla ani ruská anexe Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny v roce 2014.

V ruské televizi neuvidíte výbuchy, útoky na čtvrti, neuvidíte mnoho vojáků, obrněných vozidel ani nic podobného.

Kreml vylíčil tehdejší zásah jako pokračování boje sovětské armády z druhé světové války proti náporu nacistů a jejich místních sympatizantů. A teď – při plnohodnotné invazi – Putin svou rétoriku ještě výrazně posílil, když mluví o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny.

Na setkání s letuškami ruského Aeroflotu minulý týden Putin asi desetkrát označil vládu v Kyjevě za nacisty a tento termín se donekonečna opakuje prakticky v každém vysílání. Pro posílení narativu jsou pak často přidávány historické černobílé záběry skutečných nacistů.

Zvláštní operace nebo mírotvorná mise

Pojetí zpráv je velmi podobné napříč různými televizními kanály. „Operace“ na Ukrajině jsou v zásadě popisovány jako mírotvorná mise, která má ochránit rusky mluvící obyvatele regionů Doněck a Luhansk. Ruští vojáci podle moderátorů a redaktorů zachraňují občany těchto oblastí před strašlivými válečnými zločiny, kterých se na nich má dopouštět ukrajinská vláda. Západ je popisován jako naprosto slepý vůči tomuto utrpení.

Zkáza, která dopadla na Charkov a další menší města na východě Ukrajiny ale podle deníku New York Times dostává v ruských médiích jen mizivý prostor. Záběry z těchto míst také vždy doprovází komentář, který destrukci přičítá útokům ukrajinských sil.

Čtěte také

Informace o padlých se bude Rusko snažit dál tajit. V evidenci zemřelých panuje chaos, říká komentátor Dvořák

Například zpravodajský kanál státní televize Rossija přinesl zprávu o přípravách ruské ofenzivy na Kyjev. Nechybělo tvrzení, že ukrajinská armáda brání civilistům v odchodu, a to prý z toho důvodu, aby je mohla použít jako lidské štíty. Desetitisíce uprchlíků prchajících na západ před ruskými vojáky už tato televize nezobrazila ani nezmínila.

Pozoruhodné je také to, jak se v ruských médiích průběžně mluví o postupu invaze na Ukrajinu. Ona „zvláštní operace“ totiž podle televizního zpravodajství probíhá podle plánu.

Například podle odpoledních zpráv Prvního kanálu z minulého víkendu bude zničení vojenské infrastruktury na Ukrajině brzy dokončeno. Televize Rossija zase odvysílala rozsáhlý program plný reportáží z války – byť samozřejmě tento termín nepoužívala – ve kterém konflikt označovala za téměř vyhraný.

Většina televizních moderátorů se důsledně drží státem diktované propagandy. I ti, kteří zpočátku vyjadřovali opatrné výhrady k invazi, rychle upravili své komentáře. A Západ už na některé tyto obhájce Kremlu zareagoval svými sankcemi: třeba Itálie zabavila prominentnímu moderátorovi televize Rossija Vladimiru Solovjovovi vilu v hodnotě téměř 9 milionů dolarů.

Většina televizních moderátorů se důsledně drží státem diktované propagandy.

Co se týče nezávislých médií, tak proti nim Kreml vedl soustředěný útok celé minulé desetiletí. Jejich poslední zbytky pak byly zlikvidovány minulý týden právě za pomoci už zmíněného nového zákona. Svou činnost ukončila nezávislá rozhlasová stanice Echo Moskvy nebo televizní kanál Dožď.

Zároveň se zdá, že úsilí státní propagandy přináší kýžený efekt. Různé průzkumy veřejného mínění totiž ukazují značnou podporu válce – hlásí se k ní asi dvě třetiny ruské veřejnosti. Odborníci nicméně poukazují i na to, že řada lidí má možná jen strach z odporu proti oficiální státní linii, upozorňuje deník New York Times.

Svět ve 20 minutách připravila Magdaléna Fajtová.

Vladimir Putin využívá západní intervenci v Kosovu jako precedent k ruským zásahům v zemích bývalého Sovětského svazu. Jak se z komedianta Volodymyra Zelenského stal symbol vzpoury proti ruskému útoku? Spolupráce Rusů a Američanů na vesmírných projektech už nikdy nebude stejná. A boje na Ukrajině posunuly do pozadí rozhovory o íránském jádru. Jde přitom o hodně.