Jan Fingerland: Vikingové v pasti aneb švédský model před druhou vlnou
Koronavirus přinesl ledasco, mimo jiné i neformální soutěž o to, která země zvládla epidemii nejlépe. Švédsko dlouho vedlo, teď skoro vypadlo z ligy.
Na závěrečné zúčtování je však potřeba ještě počkat.
Čtěte také
Zápletka je dobře známá. Zatímco v celé Evropě se zavíraly restaurace a školy a lidé pracovali z domova, ve Švédsku vládl povznesený klid. Občanům se dostalo série doporučení, jak dodržovat vzdálenost, a omezení veřejného provozu, včetně otevřených barů, přicházelo velmi pozvolna.
Sami Švédové byli na svůj přístup hrdí a jejich hrdinou se stal Nils Anders Tegnell, vrchní epidemiolog, který Švédy neochvějně vedl koronavirovou bouří. S politováním pak Švédové hleděli na své zaostalé sousedy na severu Evropy, jako jsou Norové a Dánové, kteří nevydrželi s nervy a přistoupili k politice omezování veřejného i ekonomického života.
Kocovina po první vlně
Čtěte také
O více než čtvrt roku později se přinejmenším u části švédské veřejnosti dostavila kocovina. Švédsko má asi sedmdesát tisíc případů nákazy a přes pět tisíc obětí. Polovinu tvoří obyvatelé domovů pro seniory. Tegnellův i vládní postup mimo jiné stál na tom, že tyto instituce je třeba izolovat, a to se nepodařilo, s poměrně tragickými důsledky.
Sám Tegnell neusiloval o dosažení oné proslulé „stádní imunity“, ale přece jen počítal s tím, že šíření viru se zpomalí a švédský zdravotní systém získá čas. Dokonce dříve než ostatní mluvil o příchodu druhé vlny, ale počítal s tím, že Švédsko bude díky unikátnímu přístupu méně zasaženo.
Tegnell se nemýlil, Evropa nyní očekává druhou vlnu nákazy, ale Švédsko jí nejen neuniklo, ale naopak ji prožívá dříve než ostatní. Zatímco v květnu měli Švédové denně asi 500 nově nakažených, nyní je to kolem tisícovky. V současné době má rozvinuté Švédsko pátý nejhorší poměr nakažených na počet obyvatel na celém světě, natož v Evropě.
Čtěte také
Švédové, zvyklí na roli premiantů, polykají jedno hořké sousto za druhým. Vláda například nyní protestuje proti tomu, že Světová zdravotnická organizace umístila Švédsko mezi několik evropských zemí s vysokým rizikem nákazy, jako je Albánie, Bosna nebo Ázerbájdžán. Možná ještě bolestivější je, že situace ve Švédsku je asi o řád horší než v okolních severských zemích. Švédové mají potíže s pouhým vycestováním k sousedům a ti, kterým je to dovoleno, jsou sledováni s podezřívavostí. A jak někteří Švédové říkají, je to nejhorší pocit, jaký kdy v souvislosti se svou státní příslušností pociťovali.
Onemocnění společnosti
Čtěte také
Něco se děje i v samotné švédské společnosti, dosud proslulé otevřeností a tolerancí. Internetový časopis The Local přinesl výpovědi cizinců žijících ve Švédsku, kteří zažili různé ústrky a výsměch kvůli tomu, že například nosili masku, jak jim doporučovaly jejich vlády doma. Různé nepříjemnosti prý zažívají i ti, kdo vypadají jako lidé původem z východní Asie.
Švédská vláda pod tlakem kritiky zřídila vyšetřovací komisi, složenou z lékařů, etiků a ekonomů, která bude zkoumat, kde se stala chyba. První závěry budou známy počátkem příštího roku, definitivní až v lednu 2022, ještě před příštími řádnými volbami. S hrdostí propagovaná unikátní švédská cesta tedy prozatím končí neslavně.
Přitom ironií je, že zatímco zmíněný hlavní hygienik Anders Tegnell přiznává pochybení a mluví o tom, že se znalostí dalšího vývoje by býval švédskou cestu více přiblížil k té evropské, restriktivnější, Evropa sama se během přicházející druhé vlny epidemie už neuchýlí k tak drastickým omezením, a spíše bude napodobovat švédské postupy z letošního jara. Evropané se prostě obávají, že jejich ekonomiky by druhou karanténu nevydržely a ani společnosti už by nesnesly tak tvrdá opatření. Takže nakonec bude Evropa i Švédsko dělat víceméně totéž. To jsou ty koronavirové paradoxy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
