Ve Švédsku řídí pandemii epidemiolog, bez zásahu politiků. A premiérovi ještě roste důvěra

1. duben 2020

Jediná evropská země, kde zatím není státem vyhlášený nouzový stav, je pořád Švédsko. Od středy jen vláda zavedla zákaz návštěv v domovech pro seniory. Kabinet Stefana Löfvena chce i víc testovat. Stále ale nejsou centrálně zavřené školy, zákaz shromažďování platí až nad 50 lidí.

Čtěte také

Švédsko je sice podle redaktora zahraničí redakce Českého rozhlasu Jakuba Luckého svými 10,5 miliony obyvatel velmi podobné Česku, počty nakažených novým typem koronaviru jsou tam ale vyšší (4,5 tisíce), stejně tak má zhruba 180 mrtvých. Země své podniky a obchody nezavřela (kromě těch, které to udělaly dobrovolně). Švédsko je tak na tom líp než třeba poloviční Norsko. Zavřené jsou i některé školy, není to ale celostátní nařízení.

Ve Švédsku totiž pandemii řeší Úřad pro veřejné zdraví Folkhälsomyndigheten, který je nezávislý na politicích a má vlastního státního epidemiologa Anderse Tegnella, který v tuto chvíli situaci de facto řídí.

Jeho úřad vydává doporučení a vláda je pak může zpracovat do zákonů nebo nařízení, ale je nezávislý proto, aby se nerozhodoval na základě nějaké politické objednávky.

Staví na důvěře ve Švédy

Samotný Tegnell nemá v plánu svůj postup měnit a vláda zase zatím nemá žádný důvod, proč by ho měnila, protože důvěra v premiéra v posledních dnech vzrostla o 18 %.

Čtěte také

„Doporučení se z velké části dodržují a mají efekt,“ řekl nedávno epidemiolog. „Ve Švédsku je stavíme na důvěře, svobodné vůli a na schopnosti jedince najít řešení. Jiné země mají jiné tradice, takže proto tam jsou i zákony,“ dodal Tegnell.

V tuto chvíli je tak nejhorší stav ve Stockholmu. Nejenže je to největší město se 2 miliony obyvatel, ale hlavní roli tady hraje podle švédského deníku Expressen selhání úřadů. Stockholmské radnici trvalo 14 dnů od první smrti spojené s COVID-19, než přeložila a vytiskla informační plakáty pro menšiny, konkrétně do somálštiny. Nemoc se mezi nimi šíří hlavně kvůli jejich profesím, které nejdou dělat doma, pracují třeba jako řidiči taxi.  

Selhání podle profesora žurnalistiky Christiana Christensena ze Stockholmské univerzity naznačuje i to, že z této menšiny jsou všechny nalezené případy lidé, kteří se sami přihlásili. Tedy ne ti, které úřady našly pomocí trasování už známých případů.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.