Čím déle budeme v karanténě, tím víc se budeme ptát, jestli už nebojujeme jen s koronavirem, ale i s virem absolutní moci, míní právník Přibáň

Čtěte také

Filip Nerad: Brexit a COVID. Británie jde znovu svou cestou

„Poté, co vláda dostala čísla od statistiků a lékařů, se ukázalo, že země je na úplně stejné křivce, jako byla Itálie před třemi nedělemi. To byla ta informace, která úplně změnila pohled vlády na řešení situace,“ popisuje právník a akademik univerzity Cardiff School of Law and Politics ve Walesu Jiří Přibáň.

Zajímavé prý je, že ten původní postup už dnes v Evropě praktikuje pouze Švédsko. „Veřejnost karanténu, které se tady říká sebe-izolace nebo dodržování společenského odstupu, vnímá dobře. Taky se ale ptá, jak dlouho a za jakých nákladů jde takovýto stav udržovat,“ dodává v Interview Plus.

Jak nárůst nemocných zvládá zdravotnictví? „To je dlouhodobě podfinancované a přebyrokratizované, všichni neustále hovoří o potřebě většího množství prostředků na zdravotnictví… Ale v této výjimečné situaci se zdroje daří alokovat tam, kde by být měly. Taky se i tady stále víc mluví o chytré karanténě, kam směřuje výzkum a prostředky a v příštích týdnech tento systém bude rozhodovat, jak je schopný koordinovat a zvládat nápor nemocných. Protože my jsme stále v první fázi epidemie.“

Cítíme se zahanbeni

Stejně jako i jinde na světě se v krizové době najednou mění obdiv ke klíčovým lidem. „Pečovatelky, zdravotní sestry a další zdravotníci, prodavači v obchodech,… to jsou lidé, kteří vždy byli a jsou špatně placeni. Najednou se ale společnost ptá, kdo jsou tedy pro společnost ti klíčoví? A co nelze vyjádřit penězi a formou příjmu?... Taky se teď my na univerzitách cítíme tak trochu zahanbeni mnohem odvážnějšími lidmi, kteří stojí v první linii, v prvních řadách.“

Čtěte také

Datová analýza listu The Daily Telegraph ukazuje, že počet obětí nemoci COVID-19 teď v Británii roste rychleji než v Itálii

Přibáň tvrdí, že lidé zatím ani nijak zvlášť premiéra Johnsona za pozdější opatření proti pandemii nekritizují, ale „ve svobodné společnosti bude každá vláda vždy kritizována. To je důležité a správné… Taky pokud by byla v Číně svoboda projevu, tak bychom, jak si všímají komentátoři, nebyli v tak obrovské pandemii. Ale protože to tam straničtí funkcionáři tajili, vypukla krize o to víc. Jistě, kritika britské vlády se objevuje, ale každá kritická situace snižuje váhu politického rozhodnutí, protože politici se teď musí řídit tím, co jim poradí epidemiologové, lékaři nebo ti, co se věnují matematickým modelům. Takže to teď mají nesmírně těžké.“

Parlament nad vším

Podobně se to teď děje asi všude, kritika přichází z více stran, ale „objevují se i hlasy z řad nejvyšších soudců,… jestli skutečně a do jaké míry můžeme omezit lidská práva a jestli se tak náhodou nestáváme policejním státem. Policie tady totiž lidem pomocí dronů říká, kam mají, nebo nemají chodit… Důraz na zachování svobod je tady asi větší než jinde a přichází z těch nejvyšších míst,“ shrnuje právník.

Čtěte také

Koronavirus v Maďarsku: Stane se obětí parlamentní demokracie?

Britská vláda sice taky teď jedná podle parlamentem schváleného tzv. koronavirového zákona, ale ten je časově omezený. Taky musí co tři týdny provést revizi zavedených opatření, takže si tak musí být sama sobě kritikem.

Českem včera otřásla aféra ministra obrany za ANO Lubomíra Metnara, který předkládal (jen omylem) návrh, podle kterého by v případě neakceschopného parlamentu přešlo krizové rozhodování na vládu.

Přibáň k tomu říká: „Každé přirovnání tady bude pokulhávat, protože parlament je v Británii suverén. Suverén není lid, ale parlament,… dokonce i vláda je jen takový úřad parlamentu. To ale neznamená, že by kabinet nemohl dostat výjimečné pravomoci… Každý krok vlády tady musí být legitimizován parlamentem.“

Maďarsko: první oběť demokracie koronaviru

Sám dění v Česku sleduje. „Ta zpráva mne nejdříve vyděsila, protože jsem si řekl, že by už i v Česku chtěli někteří politici jít maďarskou cestou. Reakce veřejnosti a opozice byla ale tak silná, že to byl pokus zmařený okamžitě v zárodku… Česko, doufám, není Maďarsko, které bychom už mohli označit za první oběť demokracie v boji s koronavirem. Demokracie tam definitivně skončila. Tam, kde armáda nastoupí do průmyslových podniků, je v podstatě puč. Provedený premiérem proti vlastní vládě, proti vlastní zemi.“

Čtěte také

Přemýšlím, jestli se Metnar nezbláznil, říká sociolog Gabal na adresu návrhu obrany o krizovém vládnutí. A k tomu to vytáhnout po tom, co se stalo v Maďarsku

„Čím déle budeme v karanténě, tím víc budeme hovořit o tom, jestli se tady nemusíme bránit koronaviru společně ještě s něčím dalším – proti viru absolutní moci. To je v Británii nemyslitelné, doufám, že i v Česku. Musíme si vytvořit imunitu biologickou, ale i tu demokratickou.“

A co brexit a pandemie? „To je téma, které teď neřeší nikdo. Je to vlastně paradoxní, protože po brexitu dojde ke kalamitě, kolapsu, apokalypse se zavedením pevných hranic. A najednou máme pevné hranice všude po Evropě… Jak se bude brexit řešit, to bude tak nejdřív za půl roku, ale co doopravdy bude za půl roku, to si teď nikdo netroufne ani odhadovat.“

Úkolem zastánců brexitu bylo vymanit Brity z pravidel, kterými je podle jeho zastánců Unie svazovala. Krok měl posílit hospodářskou, politickou ale i společenskou dynamiku. „Teď žijeme ve světě, ze kterého se vytratila společnost. Socialita, to, co dělá člověka člověkem, je extrémně potlačena. Britové, ale vlastně všichni se spíš ptají ne na to, kdy se otevřou hranice, ale kdy se otevřou hranice našich domovů,“ dodává právník Jiří Přibáň.

Jak se Boris Johnson postavil k finančním kompenzacím za zmrazený průmysl a živnosti? Proč se někteří už obávají zvýšení role státu? Nejen na tyto otázky se ptal Jan Burda v pořadu Interview Plus.