Český euroskepticismus je něco trapného. Laciná záminka vložená do vyjednávání o brexitu, tvrdí právník Jiří Přibáň

Zvolení Ivana Langera považuji za chybu olomouckých kolegů. Nevidím v tom žádný přínos, soudí Petr Fiala (ODS)

• Upravit
• Smazat

Brexit je důkazem krize integračního procesu a Evropská komise se snaží Británii ponížit. Tato slova předsedy ODS Petra Fialy vyvolala živou debatu a dohady o tom, jakou Evropu si občanští demokraté vlastně představují.

Předseda ODS Petr Fiala minulý týden naznačil, že se Evropská unie snaží při jednání o brexitu Spojené království hlavně ponížit. „Já to vidím přesně opačně. EU je velice tvrdý vyjednavač, ale rozhodně nechce nikoho ponížit nebo někomu ublížit,“ řekl Jiří Přibáň v Interview Plus.      

Svůj názor ještě přitvrdil: „To je taková ta česká maloměšťácká představa, že se všechno převádí na morální témata a pocity ublíženosti… Já bych zdůraznil ještě něco dalšího: jak budou nakonec vypadat vztahy EU s Velkou Británií, není pouhá jednostranná záležitost. Hrajeme o strašně moc, tedy jak bude vypadat i sama Unie.“

„Český euroskepticismus je něco trapného a vyjednávání o brexitu jen laciná záminka… Zapomeňme na to, že by Česko mohlo existovat jako svrchovaný stát, kdyby z ubližující EU taky vystoupilo. Naše místo je v Unii, ale měli bychom se začít dívat na to, jak ji proměnit, aby byla legitimnější, a ne jak ji zbořit. ODS a další tady hrají na temnou strunu národního cítění, ale ta je falešná,“ zlobí se právník Přibáň.   

Krize politických elit

V tříletém vyjednávání o brexitu se udělalo mnoho ústupků, ale taky mnoho chyb. „Nepomohl ani výrok Jeana-Clauda Junckera, který Brity označil za zrádce a řekl, že jako s takovými se s nimi bude jednat. To vyjednávání určitě nepomohlo, ale olej do ohně přilévali i na druhé straně britští euroskeptičtí politici,“ vyjmenovává.

Druhé referendum o brexitu je nutné. Navzdory všem rizikům, tvrdí komentátor Financial Times

• Upravit
• Smazat

Jak dopadne brexit? Otázku klade komentátor britského deníku Financial Times Martin Wolf. Přiznává, že odpověď nezná, stejně jako kdokoliv jiný. Navrhuje ale, co by se ohledně procesu odchodu Velké Británie v Evropské unie mělo stát – řešením je prý druhé referendum.

To všechno dohromady s sebou nese obtížné hledání většinové vůle v britském parlamentu. „Británie se potýká s krizí politických elit, ale to vidíme vlastně v celé Evropě… Celý proces kolem vyjednávání o brexitu ukázal, že demokracie a instituce fungují, a co nefunguje, je politická třída.“ Jak odhaduje výsledek hlasování?

„To si nikdo netroufne předvídat, jestli se skutečně najde většina pro Theresou Mayovou vyjednanou dohodu doplněnou o vysvětlující dodatky, nebo ne…“ odpovídá právník a sociolog. „Britská premiérka teď hraje o čas a ten čas hraje proti stoupencům radikálního, tvrdého brexitu… Kdyby se ani tato dohoda neschválila, tak by tito stoupenci najednou nemuseli mít brexit vůbec žádný,“ dodává.    

Řešením by prý zřejmě nebylo ani nové referendum, protože „jediné, co opravdu víme, je, že skupina odpůrců i zastánců brexitu se nijak dramaticky nezměnila… Nejrůznější výkyvy jen reflektují nervózní reakce na nerozhodnost politiků.“

Reforma EU je nutná

Složitá jednání brexitu se odrazila i ve snaze o reformu samotné Unie. S myšlenkou na nové uspořádání a vznik nových evropských institucí (unijní azylový úřad nebo klimatická banka) teď přišel i francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Macron se snaží oživit proces integrace a postavit proti růstu nacionalismu myšlenku evropské jednoty. To ale způsobem, za který ho kritizují zleva i zprava…  Je to ale přirozená věc politiky, kdy se vede spor a je to způsob, jakým se dobrat toho, aby se Evropa dostala z krize. I já jsem ale vůči jeho vizi kritický. Integrovat by se mělo, ale diferencovaně. Ti, co nechtějí, tak se integrovat nebudou, ale ti, co chtějí, ať jdou dál.“

Připravte se na nejhorší, varují někteří Britové před tvrdým brexitem. A nakupují zásoby

• Upravit
• Smazat

Nemusí hrozit zrovna válka, aby si lidé začali dělat zásoby. V Británii se blíží termín odchodu z Evropské unie, a pokud dojde na tvrdý brexit, bude to nejspíš znamenat dlouhé čekání na hranicích a potíže se zásobováním. Ředitelé tří největších britských řetězců prodejen s potravinami varují, že v takovém případě může řada výrobků dojít. A jak si všiml zpravodaj Jaromír Marek, Britové si začali vytvářet železné zásoby.

Na druhou stranu, euro podle Přibáně doslova dusí jižní křídlo Evropy, ale prospívá Německu a zemím na ně navázaným. „Vůbec bych se nebál dvou měn v eurozóně, což ale vyžaduje odpověď na zásadní otázku, a to jestli chceme jednotnou Evropu, nebo ne.“

Euroskeptici přitom tvrdí, že chtějí méně Evropy, „a co je jednota, že se může definovat jen na národní úrovni. Podobné názory bychom ale měli jednoznačně odmítnout.“ S tím pak souvisí i postavení Česka. „Opravdu chceme být mimo EU a dostat se do sféry zájmů jiných zemí, jako je Rusko nebo Čína?“ ptá se Přibáň.

To opravdu chceme patřit Rusku?

Nastal prý čas na jasné stanovisko k tomu, co vlastně chceme. „Jedna radikální podoba je brexit, druhá je spojenectví Orbána, Salviniho, Le Penové, Klause a dalších. A třetí podoba je, že si uvědomíme, že míra centralizace, kterou vždy vyžadoval Macron, asi není ten správný směr… V posledních 10 letech se Unie změnila z měkké moci na velice tvrdou, která způsobila totální kolaps řecké ekonomiky. Postupovala nedemokraticky, autoritativně až autoritářsky. Tu měkkou moc, která pro nás byla v 90. letech tak lákavá, je třeba obnovit,“ domnívá se závěrem právník a sociolog z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň.

Proč je teď „kamenem úrazu“ hlasování o dojednané dohodě o brexitu právě severoirská pojistka? Je už dnes vidět stín odchodu z Unie i na britských univerzitách? Odpovědi najdete v audiozáznamu Interview Plus Jana Bumby.