Druhé referendum o brexitu je nutné. Navzdory všem rizikům, tvrdí komentátor Financial Times

Wolf dodává, že na rozdíl od mnoha příznivců setrvání Spojeného království v Unii není z vyhlídky na další všelidové hlasování nijak nadšený. Uvědomuje si mnohá rizika a nebezpečí. „Nezodpovědné a nerozumné“ chování stoupenců „rozvodu“ s evropským blokem ale podle něj zašlo tak daleko, že jiná možnost než druhé referendum nezbývá.

Jan Macháček: Corbynův polibek smrti druhému referendu

• Upravit
• Smazat

Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn v pondělí oznámil, že on i jeho momentálně opoziční strana budou nakonec souhlasit s druhým referendem o brexitu.

Komentátor argumentuje tím, že odhodlaní zastánci brexitu z řad politiků jsou raději ochotní připustit katastrofický scénář odchodu bez dohody, než aby přistoupili na nějaké kompromisní řešení. A právě to je pro sloupkaře Financial Times nepřijatelné.

Jak Martin Wolf píše, nikdy nepochyboval, že rozhodnutí o odchodu z Unie je špatné a povede ke katastrofě. Bylo mu zřejmé, že Velká Británie bude chudší a méně významná mimo Evropskou unii, než jako její vlivný a důležitý člen. Prohlášení o zářné budoucnosti globální Británie považuje za nerealistické fantazie.

Komentátor nepochyboval ani o svém přesvědčení, že referenda jsou obecně špatný a nebezpečný způsob řešení společenských otázek a problémů. Obzvláště pak v případě, když jedna z možností na hlasovacím lístku, v tomto případě možnost „odejít“, je natolik vágní.

Právě nekonkrétnost budoucích plánů umožnila kampani stoupenců opuštění Evropské unie určit, co je „vůle lidu“. A následně se odvolávat na nemožnost proti této „vůli lidu“ jít, což trvá až doposud.

Divoký brexit znamená konec

Referendum nicméně proběhlo a vláda se jeho výsledek pokusila zrealizovat. Novinář Wolf byl připravený přijmout případnou dohodu s Bruselem o vzájemné odluce, ačkoliv je vnitřně stoupencem unijního členství. Odchod s dohodou se mu ale zdál jako politicky méně nebezpečná možnost pro celé Spojené království.

Thomas Kulidakis: Nemilosrdný tikot brexitových hodin

• Upravit
• Smazat

Britská premiérka bude mít další šanci proměnit stále více trapné a bezvýchodné jednání o podmínkách odchodu z Evropské unie v alespoň částečný úspěch.

Pro takový vývoj ale bylo zásadní, aby došlo k dobře zorganizovanému brexitu. Takovému, který by zajistil úzké a vřelé vztahy s britskými sousedy, spojenci a nejdůležitějšími obchodními partnery. Po přijetí dohody, kterou se sedmadvacítkou vyjednala premiérka Theresa Mayová, by bylo možné dlouhodobé aspekty vztahů s Unií upřesnit v rámci pobrexitových vyjednávání.

Stoupenci odchodu ale rozvodovou smlouvu v parlamentu odmítli. Británii to vystavilo hrozbě neřízeného brexitu, jehož důsledky by byly v krátkodobém hledisku ničivé, v dlouhodobém pak náročné a drahé. V neposlední řadě by rozluka bez dohody navždy poškodila vztahy s Evropskou unií, myslí si Martin Wolf ve Financial Times.

Dodává, že neuspořádaný a divoký brexit by znamenal znemožnění úzkých vztahů s Unií jednou provždy. To je nepřijatelné a odpovědnost za nepříznivý vývoj by podle komentáře plně padala na konto „fanatických příznivců“ odchodu.

Vše lze zvrátit

Pokud tito vyznavači tvrdé linie neprojevili ochotu ke kompromisu, proč by tak měli učinit jiní? Wolf považuje odpověď za zřejmou – jestli jsou stoupenci brexitu odhodlaní jednat tak, jako by jim těsné vítězství v referendu před necelými třemi lety dávalo právo svrhnout zemi přes okraj útesu, pak mají naopak příznivci setrvání v Evropské unii právo žádat, aby parlament znovu vyzval voliče k rozhodnutí.

Filip Nerad: Pekelný brexit

• Upravit
• Smazat

„Přemýšlím o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez náznaku plánu, jak ho bezpečně zařídit.“

Nutné je teď hlavně odpovědět na otázku, jestli je druhé referendum skutečně to, co Britové chtějí. Jsou tu jasná rizika – nové hlasování ostrovní společnost znovu silně rozdělí, zároveň by v případě referenda šlo o velmi komplexní záležitost. Na výběr by voliči měli pravděpodobně tři možnosti: Odejít bez dohody, odejít s dohodou premiérky Mayové, a za třetí zůstat v Evropské unii.

Každopádně plebiscit by bylo možné zvládnout, je přesvědčený Martin Wolf. Je prý třeba si uvědomit, že v liberální demokracii neexistuje něco jako volby, jejichž výsledek by nebylo možné zvrátit. Naopak – je to možné dalším hlasováním, které přijde po uplynutí určité doby za změněných okolností.

Britská veřejnost dobře ví, jak vypadá stávající dohoda nabízená vládou, i jak je možné od brexitu upustit. Druhé referendum by také mohlo pomoci v tom, že by vyjasnilo, co by tvrdý „rozvod“ přesně znamenal. Je nezbytné černou skříňku neřízeného brexitu otevřít a prozkoumat její obsah.

Nový plebiscit by rovněž mohl být odlišně zorganizovaný. Nabízí se třeba návrh australského ekonoma Nicholase Gruena, který do procesu předpokládá zahrnout deset občanských porot o padesáti lidech. V nich by se debatovalo společně s experty obou stran a vyhodnocovaly by se argumenty ve prospěch setrvání i odchodu Velké Británie z Unie. Důležitý by byl poznatek, jestli lidé mění své názory poté, co jsou vystaveni informované diskuzi.

Informované rozhodnutí

Pro uspořádání dalšího referenda ale především mluví skutečnost, že není možné osud Británie ponechat v rukou premiérky, která upřednostnila jednotu vlastní politické strany před osudem země. Podle Wolfa Mayová upřednostňuje riziko odchodu bez dohody před uspořádáním nového hlasování.

Premiérka Mayová dělá z Velké Británie rukojmí své brexitové ješitnosti

• Upravit
• Smazat

Velká Británie má podle plánu opustit Evropskou unii 29. března. Do té doby buď britský parlament schválí nedokonalou a polovičatou dohodu Theresy Mayové nebo se celá země zřítí z útesu, píše komentátor deníku Financial Times Philip Stephens.

Komentátor nepovažuje za možné, aby menšinová skupina „fanatických stoupenců“ brexitu ve Sněmovně diktovala, co rozhodnutí odejít z Unie vlastně znamená. Nikdo z nich nevedl před prvním referendem kampaň pro tvrdou rozluku se všemi riziky, které takovou možnost doprovázejí.

Tito politici naopak tvrdili, že Spojené království může takříkajíc mít svůj koláč a zároveň ho sníst. Neboli z odchodu z evropského bloku těžit, ale ve stejný moment také čerpat benefity plnoprávného unijního členství.

Voliči tedy musí mít možnost vyjádřit svůj názor nejen na odchod z Evropské Unie s dohodou či bez ní, ale také hlasovat o setrvání země. Britský parlament by měl umožnit a vynutit nové referendum a také odložení brexitu, píše Wolf.

Druhé referendum podle něj Británii umožní zvážit skutečné možnosti. Nebude to výběr mezi realitou a fantaziemi tak, jako v červnu roku 2016.

Hlasování společnost rozdělí. Lidé se také mohou rozhodnout, že chtějí odejít. Třeba i bez dohody. Bude to ale volba na základě pečlivé úvahy a znalosti všech souvislostí. Pojďme tedy uspořádat nové referendum, vyzývá Wolf.