Thomas Kulidakis: Nemilosrdný tikot brexitových hodin
Britská premiérka bude mít další šanci proměnit stále více trapné a bezvýchodné jednání o podmínkách odchodu z Evropské unie v alespoň částečný úspěch.
Může ho dosáhnout, pokud připraví svou zemi i kontinentální partnery na odložení odchodu z Evropské unie.
Jan Jůn: Vzepře se britská sněmovna premiérce a odloží brexit?
Nedělní prohlášení premiérky Mayové před summitem Evropské unie v Egyptě, že opět odkládá ono slíbené rozhodující hlasování ve sněmovně o svém návrhu brexitové dohody z 27. února na 12. březen, vyvolalo v Británii zcela oprávněnou vlnu rozhořčení.
Theresa Mayová totiž nebude mít příliš co říct o pokrocích v jednání o změně stávající dohody ani britským zákonodárcům, ani zprostředkovaně zahraniční veřejnosti. Evropská unie stále trvá na svém a dohodu upravit nechce. Nemá na to ani čas, protože by změny musely schválit členské země, včetně několika parlamentů.
Nic na tom nezměnilo tvrzení britské strany, že se daří plnit úkol daný britským zákonodárným sborem, který chce právně závazný dodatek ohledně takzvané irské pojistky. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ujistil, že se do žádných dosud neznámých končin vyjednavači nedostali.
Určitou naději tak skýtá pouze vyjádření politiků z členských států. Podle nich by bylo dobré a vhodné brexit odložit, protože rozluka Velké Británie se zbytkem unie bez dohody by byla ve svých důsledcích katastrofická.
Požádat o odklad?
Jan Fingerland: Bičování Británie
Poslancům, kteří jsou v britském parlamentu zodpovědní za hlasovací disciplínu svých spolustraníků, se říká whip, bič. Tentokrát se zdá, že bičovali spíše své voliče.
Slova Nizozemska, Rakouska, Dánska i Německa potvrdil také stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. Poněkud tajemně prohlásil, že si unie musí být jistá, že její případnou nabídku schválí britští poslanci. To znamená, že určitá flexibilita je možná a vše teď záleží jen na ostrovní politické scéně.
Ta je sice rozhádaná, ale premiérka Mayová by ji vhodně volenými slovy mohla sjednotit. V politice totiž platí, že vysvětlit se dá při troše snahy všechno. Šéfka londýnského kabinetu by se například mohla opřít nejen o zájmy místní obchodní sféry, ale především o zájmy běžných občanů.
Ti si na obou stranách kanálu La Manche zcela jistě nepřejí, aby se 29. března spustila symbolická železná opona mezi Spojeným královstvím a zbytkem Evropy. V praktickém důsledku by totiž ohrozila dosavadní výhody plynoucí z volného pohybu osob, zboží a služeb. Nikdo se jistě netěší na fronty na hranicích, konec používání mobilních služeb bez roamingových příplatků nebo narušení dodávek léků.
Premiérka Mayová dělá z Velké Británie rukojmí své brexitové ješitnosti
Velká Británie má podle plánu opustit Evropskou unii 29. března. Do té doby buď britský parlament schválí nedokonalou a polovičatou dohodu Theresy Mayové nebo se celá země zřítí z útesu, píše komentátor deníku Financial Times Philip Stephens.
Pokud by tedy dokázala Mayová překročit svůj stín, mohla by na základě vhodné rétoriky a slibů zachování výhod prosadit odložení brexitu. Zachraňovat rozhádané britské konzervativce už stejně Mayová nemusí, protože škoda už byla udělaná.
Ze strany zbytku unijních států by nebyl důvod následně něco blokovat. Nebylo by to ani moudré. Poučení, že odcházet z unie bez plánu není dobrý nápad, je už zřejmé prakticky všem. Zdůraznění společné solidarity unie na irském příkladu také proběhlo. Teď je tedy potřeba vzít rozum do hrsti a začít se chovat realisticky.
Místo odkládání hlasování o dohodě, kterou nikdo nechce, a lakování situace na růžovo by tedy Mayová měla přiznat barvu a požádat o odklad. Už jen proto, že na další vyjednávání o případné změně rozvodové smlouvy bude potřeba spousta času.
Navíc je nezbytné, aby v případě odložení brexitu připravila britská vláda volby do Evropského parlamentu. Proběhnou na konci května a pokud Velká Británie 29. března neodejde, musí zvolit své europoslance, s jejichž příchodem se momentálně nepočítá. Brexitové hodiny tikají a situace je natolik vážná, že už není snesitelná ani s dávkou pověstného suchého britského humoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
