Přemýšlím, jestli se Metnar nezbláznil, říká sociolog Gabal na adresu návrhu obrany o krizovém vládnutí. A k tomu to vytáhnout po tom, co se stalo v Maďarsku

31. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivan Gabal, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, sociolog a bývalý poslanec

Nouzový stav s sebou nese přísná opatření, která se dotýkají práv občanů, svobody pohybu a podnikání. Ministr obrany za ANO Lubomír Metnar teď ale překládá návrh, podle kterého by v případě neakceschopného Parlamentu ČR přešlo krizové rozhodování na vládu. „Je to pitomost,“ hodnotí tento krok sociolog a bývalý poslanec KDU-ČSL nebo spoluzakladatel Občanského fóra Ivan Gabal.

Čtěte také

„Jsem rád, že to vyvolalo takovou vlnu pozornosti, ne-li pobouření. Protože to ukazuje, že jsme hodně citliví na standard demokracie a na to, abychom ani v mimořádných podmínkách neustoupili ani o milimetr,“ říká sociolog v pořadu Interview Plus.   

„Když se nad tím zamyslíte, tak si říkáte, jestli se ministr (Metnar) nezbláznil, nebo jestli tady někdo usiluje o diktaturu. Jsou to naprosté absurdity, něco horšího než hloupost. Je to chyba ministra, nebo toho, kdo mu ten materiál připravoval.“ 

Sociolog při zkoumání materiálu, který včera zveřejnila média a na který už premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval slovy, že o tom nic neví a o ničem podobném se ani jednat nechystá, upřesňuje, že jde o usnesení vlády z roku 2015. Reagovalo na agresi Ruska vůči Ukrajině a začalo bezpečnostním auditem apod. zkoumat nástroje a prostředky, jakými se je naše země schopna bránit agresi.  

Je to 5 let starý návrh, ale... 

„Zadání má už pět let a asi se naplnilo až teď… Ale to, že s tím ministr Metnar přišel až teď, je nešťastná chyba,… přestože to bylo na Radě obrany státu někdy 2. března, na což by si premiér mohl vzpomenout. Je to ale ztráta politické intuice nebo citu, naprosto nevhodně umístěné do současné situace.“ 

Čtěte také

Gabal připouští, že debata o tom, do jaké míry je náš ústavní systém připravený na nouzový stav (další úroveň je pak stav ohrožení následovaný stavem válečným), je na místě, ale ne teď. „Je to třeba diskutovat, ale v této situaci, kdy je ve společnosti cítit napětí, přijít s tímto (návrhem) je prostě pitomost,“ dodává.

Obecně by pak chtěl dodat, že jsme teď v situaci, kdy nouzový stav do určité míry testuje naše ústavní instituce, jejich stabilitu, výkonnost, odolnost. „To považuji za pozitivní aspekt krize, kdy si můžeme vyzkoušet fungování demokratického systému… Jakékoli oslabení nebo redukce by znamenaly oslabení obrany a zhoršení rozhodování… Vytáhnout to teď, den poté, co se stalo v Maďarsku, je k tomu nešťastná souhra okolností.“

Maďarsko dost riskuje

Premiér Viktor Orbán teď totiž v zemi vládne pomocí dekretů. „Maďarsko vyvolává dojem, že se Orbán nebezpečně vydal tureckou cestou, tedy cestou uchopení veškeré moci od parlamentu… Je třeba dodat, že ve srovnání s tím, co si nechal schválit, byla situace rakouského premiéra (Jörga) Haidera, který se dostal do sankcí EU, nesrovnatelně míň nebezpečná, hazardní.“

Čtěte také

Tehdy bylo „Haiderovo“ Rakousko zbaveno hlasovacích práv ve všech klíčových orgánech. „Osobně by se mi diskuse nad takovým postupem (proti Orbánovi) zdála odpovídající vážnosti situace. Třeba taky proto, že ve vnitřní politice nevidím síly, které by dokázaly případný erdoganovský vývoj v Maďarsku zvrátit. Je třeba, aby Orbán věděl, že dost riskuje.“ 

Proč nemáme elitní vojáky v první linii? 

Sociolog pak kladně hodnotí včerejší změnu v čele Krizového štábu. „Je to dobře, a taky je to v souladu s pravidly, na druhou stranu tak, jak byl vybrán zákon o nouzovém stavu jako ústavní zákon o bezpečnosti země, tak se nedomnívám, že byl zcela dobře aplikován. A že je taky dobře prováděný.“ 

Čtěte také

Rozhodně Gabalovi vadí, že byla nesmírně exponována hrozba nemoci směrem k lidem, ale bylo málo debatováno chování institucí. Konkrétně pak má na mysli elitní vojenskou jednotku biologické a chemické obrany, která má obrovské zkušenosti z první linie, takže mohla zdravotníkům pomáhat.

„Druhá věc: máme zkušenosti z povodní, kde byly zavírány obchody kvůli záchraně lidí a ne omezování byznysu. Jsme tak v situaci, kdy stát do určité míry zachraňoval veřejný život, karanténou omezoval malou připravenost zdravotníků, přesto to je dnes vnímáno ne jako obrana státu, ale jako hospodářské škody. Myslím, že se to bude ještě i soudně řešit.“

Vládo, věř národu 

Přitom teď podle sociologa bývalý šéf Krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula říká, že měli kalkulace na horentní čísla případných nákaz včetně ztrát životů. Takže to vzali vážně a taky podle toho jednali.

„Domnívám se, že jestliže jsme byli v ohrožení ze strany této čínské nákazy, tak by to bylo dobré lidem říct a vysvětlit, že musíme zprudka zatáhnout za brzdu. Chtělo to větší důvěru mezi krizovým řízením vlády a veřejností. Protože nakonec odpověď občanů – šití roušek, nejrůznější sbírky, podpora zdravotníků – se mi jeví jako mimořádně pozitivní. Takže, bylo by dobré lidem víc důvěřovat a dávat jim informace… Taky by premiér měl ubrat ze strašení těmi mrtvými lidmi z Itálie. To mi přijde opravdu nevkusné,“ dodává Ivan Gabal.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Dozvíte se, proč není vhodné nějaké srovnání jednání Švédů nebo Britů, nebo proč nouzový stav považuje za test demokracie. Ptal se Jan Burda.

Spustit audio

Související