Rusko je v pozici tvůrce cen plynu. U spotřebitelů vyhrává peněženka, nikoliv ideály, vysvětluje expert
V listopadu výrazně vzrostl dovoz plynu z Ruska do České republiky. Hlavním důvodem je výhodná cena, dovoz z Německa totiž prodražují přepravní poplatky, které se navíc mají od nového roku zvýšit. „Myslím, že se trochu chiméricky upínáme k tomu, že je Německo zruší a bude po problému. Tak to si já nemyslím,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus odborník na energetiku a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.
Německo prý poplatky zavedlo na podzim roku 2022 ve snaze naplnit vlastní zásobníky plynu a zajistit si prostředky pro záchranu plynařských firem, které se ocitly v problémech. Tvoří ale jen asi šest procent ze současné ceny plynu.
Čtěte také
„I kdyby ho zrušili, tak Rusko je v pozici tvůrce cen. Jeho náklady na těžbu jsou hrozně malé, uvádí se někde mezi dvěma a pěti eury za megawatthodinu, a může tedy jít s cenou dolů,“ vysvětluje v pořadu Interview Plus.
Poukazuje přitom na slova šéfky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové, která v parlamentu popisovala zhoršující se ekonomickou situaci země. „Je možné, že lehké podstřelování ceny ze strany Ruska s tím může souviset,“ dodává.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump chce zintenzivnit těžbu ropy a plynu, což podle Záklasníka může cenu snížit, ovšem náklady na těžbu z břidlicových ložisek jsou vyšší než v případě Ruska.
„Mezinárodní obchod s plynem je tvrdý byznys a vládne tam cena. A prostě kdo nabídne cenu lepší, tak ten je preferován,“ konstatuje zakladatel společnosti Sinlei.
Rozhoduje peněženka
Záklasník připomíná, že před vypuknutím války na Ukrajině jsme byli prakticky zcela závislí na ruském plynu, jeho podíl se ale v roce 2023 podařilo snížit na sedm procent.
Čtěte také
„V tom ale zcela jistě není zohledněno, že některé země, jako je třeba Španělsko, dovezou ruský plyn a potom ho reexportují jako svůj vlastní. A když se podíváme na rok 2024, tak o něco méně než polovinu plynu nakupujeme z Ruska,“ upřesňuje expert.
Vysoce závislé na ruském plynu je stále například Rakousko, a to zhruba z 80 procent. O víkendu sice ruský plynárenský podnik Gazprom oznámil přerušení dodávek rakouské firmě OMV v důsledku arbitráže, kterou prohrál, podle Záklasníka ale mezi obě strany vstoupí slovenský nebo maďarský prostředník.
„Se závislostí je ve střednědobém horizontu možné udělat řadu věcí, ale vždy je otázka, kolik to bude stát a jestli je za to rakouský spotřebitel ochoten zaplatit. A logicky není, protože i americké volby nám ukázaly, že vyhrává peněženka, ne ideály a filozofie,“ uzavírá Záklasník.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Libor Dvořák: Ruská závislost na vývozu plynu a ropy neklesá
Příjmy z ropy a plynu, které tvoří asi třetinu ruského federálního rozpočtu, se v červenci ukázaly být mnohem nižší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
