Jan Fingerland: Švédská výjimka. Ta, která možná končí

Ale současně to vypadá, že se švédská výjimka blíží ke svému konci.

Čtěte také

Jan Fingerland: Švédsko doplácí na pýchu a laxnost

V ulicích švédských měst se ještě pořád pohybují lidé ve velkých počtech, nadále lze navštěvovat pověstně drahé bary, ale muzea už zavřela a třeba na koráb Vasa se momentálně nepodíváte. Stockholmský legendární luxusní obchodní dům NK už zkrátil otevírací hodiny, lidovější nákupní centrum naproti přes ulici jen ubezpečilo návštěvníky, že častěji myje exponované plochy a pokračuje v krasojízdě. To všechno ukazuje, že Švédsko už utahuje opatření, ale nijak zásadně.

Riskantní svoboda

Jednat podobně jako ve Švédsku doporučovaly svým vládám i odborníci u kulturně spřízněných sousedů, v Norsku a Dánsku, tedy aby život pokračoval normálně, jen se zvýšenou pozorností k hygieně a větší ochranou seniorů, ale tamní politici dali přednost jistotě. Odvahu k riskantnímu postupu měli nakonec jen ve Stockholmu.

Čtěte také

Ve Švédsku řídí pandemii epidemiolog, bez zásahu politiků. A premiérovi ještě roste důvěra

Švédská výjimka měla řadu příčin, jednou byla skutečnost, že se vláda spoléhala na disciplinovanost občanů, tedy že svým zodpovědným jednáním zpomalí šíření viru. Druhý důvod spočívá v tom, že podle ústavy vláda některá opatření ani přijmout nemohla. Jsou v pravomoci specializovaných institucí, jako je Úřad pro veřejné zdraví, nebo místních správ, které mají na starosti provoz škol.

Jenže i ve Švédsku začala čísla nakažených a nemocných narůstat. O víkendu počet zemřelých překročil čtyři stovky a v přepočtu na počet obyvatel je situace v zemi výrazně horší než v ostatních severských státech. Švédsko sice má pověst bohaté země, ale počet lůžek na jednotkách intenzivní péče je tam poloviční ve srovnání například s Českou republikou. To je něco, co vláda i parlament musejí brát v úvahu, když se rozhodují o dalším postupu. Už před tím se více než 2000 vědců v otevřeném dopise vyslovilo pro přísnější opatření, která by ochránila kapacity zdravotního systému.

Ve středu proto švédská vláda vydala sadu nových opatření, která teď už výrazněji omezují běžný provoz švédské společnosti. Především dal ale kabinet najevo, že hodlá požádat parlament o udělení pravomocí, které by mu umožnily dělat další, ráznější rozhodnutí, a to bez předchozího schválení od poslanců – třeba právě omezování velikosti veřejných shromáždění, uzavírání obchodních center nebo regulaci dopravy.

Právo pro každého

Byl by to potenciálně největší nárůst vládních pravomocí od konce druhé světové války. Návrh dostaly o víkendu opoziční strany a než se vůbec parlament stačil sejít, bylo jasné, že přes opozici neprojde. Žádné řízení pomocí dekretů se tedy konat nebude.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

V souvislosti s nákazou se dostala na přetřes i zvyklost chráněná zákonem, známá jako „allemansrätten“, právo pohybovat se po krajině kdekoli to dotyčný uzná za vhodné – se současným dodržením dvojzásady „neruš a nenič“. Svobodomyslný a demokratický koncept krajiny se v posledních letech otřásal pod vlivem urbanizace, motorizace i rozvoje sociálních médií, a teď se o něm mluví i v souvislosti s debatou o konfliktu veřejného zájmu a individuálních práv.

Švédové zatím mohli volně chodit nejen do barů a do krajiny, ale také volně vycestovat – pokud jejich příjezdu nebránila vláda cílové země. Zatím tedy pořád platí, že si na své svobody dávají velký pozor a my se od nich ještě pořád máme co učit. Ale také to, že i Švédy koronavirus učí novým kouskům.

Autor je komentátor Českého rozhlasu