Jan Fingerland: Britové se bojí malého Velkého bratra
Občanské průkazy jsou běžnou součástí života na našem kontinentu. Neplatí to ale o Velké Británii. Tamní vláda přišla s nápadem, že by cosi jako digitální průkaz identity zavedla, a spolehlivě se postarala o velmi bouřlivou debatu.
Fanoušci seriálu Ano, pane ministře si tu scénu možná vybaví. Jim Hacker, hlavní hrdina, má představit svým britským voličům nápad na evropský občanský průkaz. To ho vyděsí, protože je mu jasné, že by to byl jeho politický konec. Britové žádné občanky nenosí a nechtějí.
Čtěte také
O pár desítek let je to trochu jinak. S jakousi „dobrovolnou občankou“ v podobě plastové kartičky experimentovala už Blairova vláda. Jenže po nástupu konzervativců byl projekt ukončen, platnost kartiček doběhla a nové už se nevydávaly. Každý Brit, který chce cestovat, má samozřejmě také pas, případně se může identifikovat řidičákem nebo jiným dokumentem, včetně účtu za energie. Existují také čísla HNS, tedy veřejného zdravotního systému.
Občanka pro 21. století
Teď, o další čtvrt století později, chce vláda Keira Starmera otestovat nový nápad. Oproti Blairovým kartičkám by se jednalo o digitální identitu, kterou by občan měl nahranou v telefonu. Avšak byla by povinná jak pro občany, tak i pro ty, kdo v Británii legálně pobývají. Obsahovala by i fotografii, ale možná ne adresu.
Čtěte také
Pro ty, kdo nemají smartphone, přístup k internetu nebo nezvládají složitější úkony, by tu byly alternativy – fyzický dokument, případně možnost hovořit s živým člověkem v kontaktním centru. Pro občany má jít o ulehčení života, třeba v přístupu k úřadům, sociálním dávkám nebo daňovým záznamům.
Jenže je tu ještě jedna podstatná odlišnost. Keir Starmer představuje plán na digitální občanku coby prostředek řešení ilegální imigrace. To je momentálně jedno z nejožehavějších témat současné britské politiky. Na ostrovy připlouvají každý rok desítky tisíc lidí a mnozí z nich v systému, kde neexistují občanky ani jiná centralizovaná identita, mohou snadno fungovat.
Pokud by digitální občanka byla zavedena, museli by zaměstnavatelé „legitimovat“ své pracovníky, a to by podle Starmera omezilo atraktivitu Británie pro ilegály a snížilo příliv, který se jinými prostředky nedaří zastavit.
Čtěte také
Kritici tvrdí, že je toto očekávání založeno na naprosto falešném předpokladu. Legální rezidenti se už dnes musejí prokazovat elektronickým vízem nebo biometrickými údaji, a to nejen firmám, ale i makléřům.
Po zavedení ještě přísnější registrace budou ilegální migranti jen více závislí na pašerácích lidí, poskytovatelích ubytování a vůbec zločineckých strukturách.
Společnost na skluzavce
Někteří rovnou říkají, že to vše Starmer ví, ale ve skutečnosti mu jde o něco jiného. Buď potřebuje předstírat, že bojuje s imigrací, protože nemá jiný recept. Anebo že mu ve skutečnosti jde o zavedení centralizované registrace občanů. Část debaty se vede tedy právě o tomto aspektu.
Čtěte také
V Britech je ještě pořád kus klasického liberála, který bedlivě hlídá jakýkoli pokus o omezování své svobody nebo zásah do soukromí. Tím spíše, že v Británii nyní běží paralelní debata o policejních zásazích proti lidem, kteří prý porušují zákony svými posty na sociálních sítích k tématům, jako je právě imigrace.
Na Evropu, která tak silnou tradici obezřetnosti nemá, ale má za sebou historii diktatur nejrůznějších politických barev, shlížejí útrpně. Občanka je podle nich krok na nebezpečnou skluzavku.
Digitální občanku nevidí jako obdobu třeba estonské nebo dánské digitální občanky, ale jako variantu toho, co mají v Číně, kde díky elektronickému registru mohou kontrolovat i historii prohlížení na internetu. Snadnost přístupu k údajům, kterou slibuje Starmer, považují spíš za slabinu.
Podle jiných oponentů bude digitální identita snadnou kořistí hackerů, zejména s přihlédnutím k malým manažerským schopnostem současného kabinetu. Nebo se obávají, že reforma otevírá dveře většímu vlivu velkých technologických korporací.
Přísně vzato debata o digitální občance je vlastně debatou o mnohem obecnějších otázkách, jako je svoboda, role vlády nebo hranice soukromého a veřejného.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
