Martin Fendrych: Evropa si plete provaz, na kterém ji Rusko oběsí
Je velmi poučné – a zároveň otřesné – sledovat, jak pokračuje souboj o zmrazená aktiva Ruské centrální banky v Belgii. Poslední vývoj: Evropská centrální banka odmítá ručit za to, čemu se říká „ruská půjčka“ Ukrajině. Objevuje se tak další překážka při využití peněz agresora.
Čtěte také
Stručně zopakuji, co se stalo. Evropská unie po začátku ruské války na Ukrajině zmrazila ruská aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. Z nich se pro pomoc Ukrajině využívají pouze úroky, které činí zhruba 3 miliardy eur. U úroků podle expertů nevzniká právní riziko.
Delší dobu se jedná o úvěru, který by byl poskytnut Ukrajině ze zmrazených peněz. Má jít o „reparační půjčku“ ve výši 165 miliard eur. Belgie je proti. Důvod? Ruské peníze uvízly většinou v Euroclearu, v depozitáři cenných papírů sídlícím v Belgii. Pokud by aktiva byla odblokována, Euroclear by nebyl s to peníze splatit okamžitě.
ECB odmítá ručit
Belgický premiér Bart De Wever vidí plán EU jako „naprosto chybný“ a trvá na tom, že dalších 26 států EU dodá „právně závazné, bezpodmínečné, neodvolatelné, na vyžádání splatné společné záruky“, díky nimž všechny členské země EU ponesou riziko splacení úvěru. To se nedaří dojednat.
Čtěte také
Do toho se objevil nový, výše zmíněný problém, zásek Evropské centrální banky (ECB). Ta odmítla za půjčku ručit, jak navrhuje Evropská komise, neboť by to podle ní bylo nezákonné, prý by byl porušen její mandát.
Role ECB měla být následující: úředníci Evropské komise sdělili, že by unijní země v případě potřeby neuměly rychle získat hotovost, tedy oněch zhruba 160 miliard eur, což by podle nich vystavilo trhy tlaku. Proto byla ECB dotázána, zda by mohla fungovat jako věřitel pro Euroclear. Ale Evropská centrální banka sdělila, že to možné není.
Důvod? Šlo by o cosi jako přímé financování poskytnuté vládám, v řeči bank o „měnové financování“. Zádrhel tkví v tom, že to je smlouvami EU zakázáno, neboť to vede k vysoké inflaci a ztrátě důvěryhodnosti centrální banky.
Mírová pravidla
Když to zjednoduším, věc se má takto: Evropská unie bazíruje na svých mírových pravidlech, její instituce se chovají, jako by nám nehrozila válka. A jako by jí na svobodě Ukrajiny záleželo míň než na vlastních finančních pravidlech. Úzkostlivě dodržuje mírová pravidla, která agresorovi dokonale nahrávají, zatímco oběti, Ukrajině, škodí. Evropa si poslušně plete provaz, na kterém ji Rusko oběsí.
To není vše. Podle Kyjevské ekonomické školy (KSE) v Rusku dále působí asi 2200 nadnárodních společností. Oproti tomu zhruba 1600 firem své ruské aktivity ukončilo, nebo alespoň omezilo.
Firmy tam zůstávají jednak kvůli zisku, a jednak proto, že Moskva zvedla náklady na odchod z Ruska. Tak třeba zvedla povinnou padesátiprocentní slevu na aktiva prodávaná ruským kupcům a dále zvedla patnáctiprocentní „daň z odchodu“.
To jsme my, demokratické země. Pomáháme platit vraždění Ukrajinců a nejsme schopni se vymanit z vlastních pravidel, která protivník, neuznávající žádná pravidla a porušující mezinárodní dohody, na sto procent využívá. Kam to povede, to si asi umí každý lehce představit.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
