Matesová: Použít zmrazená aktiva ruské centrální banky na pomoc Kyjevu je právně možné. Ale na hraně

V platnost ve čtvrtek vstoupí další balíček evropských sankcí proti Rusku. Spojené státy dnes ohlásily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřinných společností. Ministerstvo financí to doprovodilo výzvou Moskvě, aby okamžitě souhlasila s příměřím na Ukrajině. Jak zásadní může být souběžný ekonomický tlak na Rusko z obou stran Atlantiku?

Souběžný ekonomický tlak samozřejmě bude mnohem silnější než tlak jenom ze strany Evropy. Ten americký posun je důležitý.

Důležité by bylo, kdyby skutečně souhlasila Indie s rychlým odstřižením od nákupu ruské ropy, protože nákupy ropy a plynu jsou pořád největším balíkem příjmů ruského rozpočtu. Klesají a velmi významně, ze 40 procent i více v minulosti na současných 25 procent, ale pořád je to hodně.

Čtěte také

Nic levnějšího než muniční iniciativa není. Evropské miliardy se navíc daní v Česku, říká Kopečný

Pokud jde o evropské kroky, německý kancléř Friedrich Merz avizoval, že předloží na summitu plán, podle kterého by mohla Unie poskytnout Ukrajině bezúroční úvěr ve výši až 140 miliard eur. Je technicky schůdné spolufinancovat obranu Ukrajiny formou půjčky?

Je to na hraně. Je to v rámci mezinárodního práva, ale na hraně z hlediska zájmů jednotlivých zemí a potenciálních důsledků.

Možná úplně nejúčinnějším sankčním opatřením na začátku války, při prvním vyhlášení sankcí, bylo zmrazení aktiv ruské centrální banky.

Ta aktiva jsou do značné míry denominovaná. Jsou uložená samozřejmě mimo Rusko, protože se musí někde zhodnocovat, to na ruském finančním trhu nešlo. Jsou převážně v zahraničních měnách, část bylo samozřejmě zlato.

Dvě třetiny těchto aktiv leží v Evropě, konkrétně v evropském centrálním depozitáři Euroclearu, který je v Belgii. To je důvod, proč Belgie má největší výhrady. Je to hodnota asi 210 miliard dolarů. 

Čtěte také

Landovský: Jednání symbolicky dostává Putina z izolace. Problém je, že nedostáváme deeskalaci

Ty peníze jsou v podobě dluhopisů ve prospěch ruské centrální banky – dluhopisů jiných subjektů denominovaných v eurech. Většina těch dluhopisů už mezitím měla splatnost, dostávala se z nich zpátky hotovost. A malá zbývající část bude mít splatnost v příštím a přespříštím roce.

V mezinárodním právu je konfiskace nebo zcizení majetku státu protiprávní, ale dělat s nimi můžete ledacos. To není jenom příklad zmrazení aktiv ruské centrální banky při sankcích. Máme příklady z minulost. Například když Česko prohrálo arbitráž vůči nějakému subjektu, tak ten subjekt se domáhal zmrazení českých aktiv v zahraničí do doby, než Česko zaplatí.

To je právně v pořádku. A teď jde o to, jak ta aktiva využít. V rámci finančního práva nebo nakládání s finančními aktivy, když je změníte na jinou podobu, což platí v domácím právu i mezinárodním, tak už se na ně to původní zákazové opatření, v tomto případě zákaz konfiskace, nemusí vztahovat.

Čili ano, celé je to možné. Pravděpodobně je to technicky v pořádku. To by byl úvěr, který by potom splácela Ukrajina z reparací, což samozřejmě může být běh na padesát let. Ale problém má Belgie, protože na jejím území leží Euroclear, který drží všechna ta aktiva.

Důvěryhodnost Unie

Ano, proto se mluví o určitých garancích nebo pomoci ostatních členských států. Uvidíme, jak to summit vlastně ošetří. Kyjev by splácel úvěr až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Co když to Kreml neudělá?

Když to Kreml neudělá, tak se o tu ztrátu rozdělí členské státy Evropské unie. To skutečně může být třeba za padesát let. To už samozřejmě dnešní nominální hodnota té ztráty bude zanedbatelná.

Čtěte také

Kolář: Trump už ví, že jednání s Putinem nikam nevedou. S Tomahawky budeme vědět, že přetekl pohár

Ale jakým způsobem se země rozdělí případně o výhrady, které má Belgie k případným rizikům, to je samozřejmě velká technická otázka. 

Výhrady má i Evropská centrální banka. U centrálních bank převážně dluhopisy denominované v euru představují 20 procent těch rezerv. Je to z celého světa opravdu veliká částka. A banka se bojí, že i jiné země by se bály používat euro jako rezervní měnu.

Právě proto jsem se chtěla zeptat, jestli by taková operace mohla případně ovlivnit důvěryhodnost Evropské unie coby finančního partnera pro zahraniční investory.

Důvěryhodnost eurozóny by pro přímé zahraniční investory, kteří nakupují dluhopisy denominované v eurech nebo akcie denominované v eurech, mohla být ohrožena. To jsou obavy Evropské centrální banky.

O čem všem budou debatovat lídři unijních zemí na summitu v Bruselu? I to si poslechněte v audiu nahoře, hovoří zpravodajka Zdeňka Trachtová a ekonomka Jana Matesová.