Julie Hrstková: Nízké daně nelákají, ale ty vysoké odrazují

Švýcarsko tak zůstává jedním z nejdůležitějších center soukromého bankovnictví a správy majetku na světě a také zaujímá první místo na světě v počtu milionářů na obyvatele. Podle odhadů je jeden ze sedmi dospělých obyvatel země milionář.

Příklad Norska

Nepřekvapí proto, že i poslední referendum v této zemi odmítlo návrh na zavedení národní padesátiprocentní dědické daně z majetku nad 50 milionů franků. Odliv majetných by zemi citelně poškodil, a že by k němu došlo, je vcelku jisté.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko zvyšuje daně a svádí to na „zlé imperialisty“

Ukazují to čísla: za prvé tu je zpráva UBS, podle níž se 36 procent miliardářů letos přesunulo do příznivějších destinací a dalších devět procent to hodlá udělat, ale hlavně tu je příklad Norska.

Tato bohatá země, která dlouhodobě sází na politiku rovnosti, zavedla procentní zdanění majetku v roce 2022, o rok později vyšší majetek zdanila ještě víc. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat.

Data think-tanku Civita ukázala, že hned v prvním roce zdanění odešlo 261 obyvatel s majetkem kolem milionu dolarů a víc, v roce 2023 jich odešlo 254, což je více než dvojnásobek obvyklého počtu před zvýšením daní.

Dědictví miliardářů

Norsko v tom není samo. Velká Británie aktuálně vede globální žebříček s 16,5 tisíci očekávanými odchody po zrušení daňových úlev pro zahraniční rezidenty. Největšími vítězi se stanou Spojené arabské emiráty, USA a Itálie.

Čtěte také

Zbytečný fetiš, říká o nezvyšování daní Maialeh. Marek: Musíme se ptát na rozpočtové konsekvence

Francouzští zákonodárci nedávno zamítli dvouprocentní daň z majetku přesahujícího 100 milionů eur. Místo toho se dohodli na nižší dani z osobního majetku uloženého v holdingových společnostech – opatření, které podle odhadů přinese sotva 1 miliardu eur, ale stejně naruší důvěru, která je v této zemi v případě bohatých dlouhodobě nízká.

Výběr destinace vhodné pro „sladký“ život bude hrát v dalších letech prim. Nejen kvůli rostoucí geopolitické nejistotě a demografickým změnám, co vysávají rozpočty a nutí politiky k hledání nových příjmů. Ale také proto, že počet bohatých a ultrabohatých i díky novým technologiím a vstupu žen do byznysu rychle roste.

Navíc dochází k historicky největším přesunům bohatství v rámci dědictví. Podle výpočtů banky UBS zdědí děti miliardářů v příštích 15 letech nejméně 5,9 bilionu dolarů. Většina tohoto nárůstu dědictví se podle odhadů UBS odehraje ve Spojených státech, následují Indie, Francie, Německo a Švýcarsko.

Přitahování bohatství

Země, která dokáže udržet bohaté, se automaticky nestane bohatou. Nicméně jejich přítomnost s sebou nese tlak na kvalitní školství, zdravotnictví, ale také bezpečnost na ulicích. A za to jsou ochotni platit, i když ne tolik, kolik by si politici všech zemí představovali.

Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Poslední desítky let se nesly ve znamení snižování daní, v závodech, které měly přitáhnout bohatství. Nakonec tato snaha nevyšla podle původních představ a teď dochází k opačnému trendu.

Najít balanc v daních se zatím nedaří ani u jednotlivců, ani u firem, kde poslední dohodu o zavedení minimální celosvětové daně shodily Spojené státy. Výsledkem jsou obrovské transfery peněz i majetku. Pro zemi, která si chce udržet peníze a vliv ale stále platí, že kromě nízkých daní musí nabídnout i další přidanou hodnotu. Jen se na to zapomíná.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin