Jan Fingerland: Skotský Američan Donald Trump

Čtěte také

Karel Barták: USA zatíží evropské dovozy 15procentním clem

Britská média si všimla dvou věcí. Zaprvé, že Trump na své polooficiální cestě zamířil výhradně do Skotska, ale nadále je také prezidentem. To vedlo k paradoxnímu stavu, kdy on přijímal britského premiéra Keira Starmera v jeho vlasti, a nikoli naopak.

A za druhé, i sám Trump se hlásí ke svému skotství. Většina amerických prezidentů se už po generace hrdě hlásí ke svému irskému původu, a v obou Irskách jsou přijímáni jako velcí synové své pravlasti. 

Vlast a pravlast

Přitom většina amerických prezidentů měla i skotské předky, včetně Washingtona, Reagana, nebo Clintona, ale takový fakt se zdůrazňuje mnohem méně.

Čtěte také

Trump snižuje Američanům daně, ti chudší ale přijdou o sociální a zdravotní podporu, říká Švejnar

A ze všech prezidentů právě Trump má ke Skotsku nejblíže, vždyť se tam narodila, a až do svých 18 let žila jeho matka Mary Ann McLeodová, než se při cestě za štěstím přesunula za oceán, kde si vzala za muže podnikatele německého původu, Frederica C. Trumpa.

Paní Trumpová zřejmě byla na svůj původ hrdá, a nikdy se prý nezbavila svého přízvuku. Ke svému skotství se hlásí i Trump, a jako jeden z mála amerických prezidentů Skotsko vícekrát navštívil.

Ovšem v samotném Skotsku má k němu negativní postoj sedm z deseti dotázaných obyvatel. Trump také, ještě před tím, než se stal prezidentem, ve Skotsku vybudoval velké golfové rezorty, a chápe toto území tak trochu jako svoji pravlast.

Čtěte také

Jan Fingerland: V Americe (už zase) léčí zánět kyselinou

Tentokrát přijel v podstatě převážně soukromě, ale pro média bylo těžké oddělit jeho cestu od témat, která se týkají jak britsko-amerických, tak i evropsko-amerických.

Ať už je to válka na Ukrajině, v Gaze a samozřejmě také otázka cel. Blížil se totiž 1. srpen, kdy měla naskočit zvýšená cla, jak je navrhla Trumpova administrativa. Trump totiž vychází z přesvědčení, že jiné státy Ameriku okrádají, a že každý dolar, vydaný za zahraniční zboží je vlastně ztráta pro Američany. 

Bratrská sazba

Evropští politici se nyní snaží zdůraznit, že snížení hrozící základní sazby 30 procent na polovinu je úspěch. To je pravda, ale jen částečná, zejména pokud srovnáme evropsko-americkou dohodu s tou, kterou Trump uzavřel před několika týdny právě s Velkou Británií.

Čtěte také

Vyšší ceny a nezaměstnanost, nižší HDP. I pro USA jsou Trumpova cla negativní impulz, říká Marek

Zatímco nejběžnější clo placené Evropany – nebo spíše Američany za evropské zboží – bude „jen“ 15 procent, v případě britských výrobců je to deset procent, přece jen méně.

Evropané tedy nedokázali vyjednat takové podmínky, jako má Británie. Skotsko samozřejmě zajímají konkrétní položky, jako je třeba clo na whisky a další zemědělské produkty.

Ve všech podobných ujednáních ale samozřejmě záleží na detailu. Nižší clo například platí jen pro prvních stotisíc automobilů dovezených do USA. Británie získá přístup na trh s masem, ale také naopak, ale pro britský trh budou muset američtí výrobci dodržet britské normy, například co se týče používání hormonů a chloru.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Starmer ale uzavřel dohodu dříve než Evropané, a zdá se, že výhodnější. Buď lépe vyjednával, anebo byl Trump z nějakého důvodu k Británii velkorysejší – byla to jedna z prvních dohod o nových clech, které prezident od svého návratu do Bílého domu uzavřel.

Celá řada otázek ještě zůstává nedořešená, třeba export hliníku a oceli, zdá se, že i digitální daň, která se týká velkých amerických firem. Je tedy ještě o čem mluvit.

Pravá, oficiální návštěva amerického prezidenta se uskuteční až v polovině září. Tehdy navštíví Windsorský zámek, a tam ho podle protokolu přijme britská hlava státu, král Karel. To by na Donalda Trumpa mohlo zapůsobit. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu