Jak podpořit vzdělání na odborných školách? Pomoci žákům i učitelům získat praxi v zahraničí

Dům zahraniční spolupráce, který funguje jako příspěvková organizace ministerstva školství a zároveň jako národní agentura pro administraci a implementaci programu Erasmus+, nabízí studentům odborných škol a učitelům možnost získat cenné zkušenosti a mezinárodní praxi nejen v Evropské unii, ale po celém světě.

„Školy mohou žádat o granty na výjezdy jak žáků, tak učitelů. Žáci z odborných škol pak díky tomu mohou vyjet na dlouhodobou, nebo krátkodobou praktickou stáž a získat odborné dovednosti,“ jmenuje Kroužková příležitosti, které mají studenti odborných škol pro získávání praxe v zahraničí.

Čtěte také

Jak zatraktivnit odborné vzdělávání? Zapojit firmy a nabídnout přenositelné klíčové kompetence

„Každý rok vyhlásíme termín, do kterého školy mohou předkládat žádosti o grant. Snažíme se školám při této fázi pomoct a zpřístupnit pravidla programu. Mohou se na nás obracet s dotazy v době, kdy žádost připravují,“ popisuje první fázi.

A dodává, že následně školám pomáhají při vysílání žáků a učitelů do zahraničí.

Kulturní rozdíly

V rámci programu Erasmus+ vznikla také takzvaná síť Euroučňů – iniciativa, jejímž cílem je propojit studenty odborných škol z různých zemí, kteří absolvovali zahraniční stáž s programem Erasmus+, a podpořit je ve sdílení zážitků a zkušeností s veřejností.

Čtěte také

Exaktní vědy na školách zažívají odliv vyučujících, pomoc nabízí program na sdílení know-how i filantropové

Jednou z takových absolventek stáže a členkou Euroučňů je Tereza Burďáková, která během studia na odborném učilišti ve Valašských Kloboukách vyjela na stáž do Vídně.

„Zapojila jsem se do sítě Euroučňů, když jsem přijela ze své první stáže z Rakouska. Studovala jsem veřejnou správu a vyjela jsem do Vídně, kde jsem pracovala ve folklorním muzeu. Dělala jsem přednášky jak pro malé děti, tak seniory. A dokumentovala jsem návštěvy,“ popisuje svou zkušenost.

Vysvětluje, že během setkání Euroučňů hovoří studenti o svých zkušenostech a odlišných postupech v praxi a ve výuce.

„Je zajímavé sledovat i kulturní rozdíly, které řeší ty stejné profesní problémy. Setkání jsou velice motivující i k tomu vyrazit na další stáž,“ dodává Burďáková, která absolvovala druhou stáž ve španělské Malaze.

Tereza Burďáková, absolventka programu Erasmus+|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

Nastartování kariéry

V České republice se během přehlídky Erasmus Days snaží Burďáková spolu s dalšími Euroučni předávat zkušenosti a namotivovat žáky na odborných školách, aby zahodili obavy a na stáž také vyjeli.

Žákům, kteří přemýšlejí o tom, zda se vydat za hranice na studijní cestu, vzkazuje: „Nebojte se. První krok je určitě nejtěžší a vězte, že ani po návratu nic nekončí. Naopak vše začíná, otevřou se vám dveře do nového světa a poznáte sami sebe v jiné formě.“

Čtěte také

Umělá inteligence mění způsob učení ve školách. Děti se s ní připravují na život ve 21. století

Kroužková doplňuje: „Když čteme zpětné vazby od žáků, kteří vyjeli na stáž do zahraničí, tak v řadě případů nám i ukápne slza dojetím. Pro řadu z nich to bývá doopravdy první výjezd do zahraničí a je to velký posun, který nastartuje jejich kariéru.“

„V Evropě se bavíme o výdajích na obranu, myslím, že nejlepší obranou před jakýmkoli konfliktem je vzdělávání. Proto by finance pro tuto oblast měly být prioritou i na další rozpočtové období. Podle doporučení Evropské komise Europe on the Move by alespoň 12 procent absolventů středních odborných škol v zemích Unie mělo mít zahraniční zkušenost. V tomto ohledu je v Česku velký prostor pro růst, protože teď vysíláme na zahraniční praxe přibližně poloviční počet studujících,“ říká.

Poptávka ze strany středních škol o výjezdy do zahraničí trvale roste, často ale naráží na problémy s vlastní kapacitou na realizaci projektů. Školám, které mají zájem o zahraniční výjezd, proto Kroužková doporučuje, aby vytvořily projektový tým a pozici koordinátora.

Dům zahraniční spolupráce se také snaží spolupracovat s kraji, které mohou být velkou podporou zejména pro menší školy, které nemají zkušenosti. „Pokud se kraj zapojí do programu Erasmus+, může vytvořit konsorcium, díky kterému budou školám lépe přístupné finanční prostředky programu,“ uzavírá Kroužková.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.