Jak podchytit talent romských žáků? Uměním, artivismem, knihami, inspirativními příběhy a pomocí
Jaká je síla slova, kultury a umění při utváření pocitu, že člověk někam patří a může být na sebe hrdý? To je otázka, která se týká v českých školách nejen menšin. Cestou k tomu může být sociální podpora okolí i umění. V případě romských žáku ho nabízí například organizace Ara Art, která se věnuje aktivistické kultuře, nebo nakladatelství Kher, které vydává dětské knihy s romskou tematikou. Jak zajistit, aby talent a potenciál dětí nepřišel vniveč?
Romské děti tvoří zhruba tři procenta všech žáků na českých školách. Nejsou do nich ale zapsány rovnoměrně. Podle dat PAQ Research bylo v roce 2023 zhruba 130 segregovaných škol, kde Romové tvořili minimálně třetinu žáků a žákyň.
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Marek Pilař z nízkprahového centra Dixie
David Tišer, ředitel společnosti Ara Art
Eva Danišová, spisovatelka a prozaička
Jiřina Kuklová Stolařová z nakladatelství Kher
Pokud jejich rodiny navíc řeší sociální nebo ekonomické problémy, podepisuje se to i na školních výsledcích a motivaci těchto dětí. Školy totiž nemají vždycky kapacitu s jejich případy pracovat. A i poradenská zařízení mohou ještě dnes zaměňovat projevy sociokulturního znevýhodnění s vrozeným postižením.
Marek Pilař pracuje v nízkoprahovém klubu Dixie, který spadá pod organizaci YMCA Praha. „Jsme sociální služba pro děti a mládež. Jsme službou dobrovolnou a zdarma,“ přibližuje.
„Stěžejní je, že nasloucháme. Společně s klienty hledáme cesty, jak zvládnout jejich náročné situace,“ pokračuje. „Můžou nám říct všechno a my to nesoudíme, nehodnotíme, netlačíme na výkon. Nesnažíme se klienty tlačit do škatulek. Prostě jsme partneři.“
Děti tak podle Pilaře ví, že v Dixie najdou bezpečný prostor. „Máme tu romské děti, ukrajinské děti, české děti. Měli jsme tu děti z Portugalska i Afghánistánu. Nemusí nutně mluvit česky,“ zdůrazňuje.
Klub dětem nabízí sociální podporu. Třeba když narazí na to, že nerozumí systému. „Snažíme se děti zkompetentnit, aby nás už nepotřebovaly,“ říká a připomíná, že nejdůležitější je začít se zajímat.
Artivismus
Agentura Ara Art se zaměžuje na umění a oslavy významných romských dní. „Děláme artivismus,“ říká David Tišer, ředitel společnosti.
„Nechceme dělat jen umění. Ale skrze něj, protože propojuje lidi, chceme přinášet témata. Chceme, aby to bylo aktivistické umění, na které lidi přijdou, protože je bude bavit, ale zároveň se něco nového dozvědí,“ přibližuje.
Pořádají tak například oslavy Mezinárodního dne Romů, které začaly s příchodem dubna. Připravili workshopy i ROMx, akci inspirovanou přednáškami TEDx, kde inspirativní romské osobnosti sdílely svůj příběh. V projektu Youth Leadership Academy Ara Art se snaží prohloubit znalosti mladých Romů a Romek o společenských tématech a zároveň posílit jejich oblast sebeprezentace.
Poznávat romské spolužáky
Podpoře romské kultury se věnuje i nakladatelství Kher, které se zaměřuje na knížky s romskou tematikou. Kniha Jekh, duj, trin! Jak jedna malá žabka dohopkala do školy, kterou napsala Eva Danišová, je určená předškolním dětem, které se stejně jako hrdinka knihy připravují na první třídu.
„Mým cílem bylo, aby se v knížce děti našly. Aby tam bylo prostředí a zvyky, které znají z domova,“ vyzdvihuje autorka. „Dbaly jsme s pedagogickými konzultantkami, které jsemměla, na to, aby se v knize objevily barvy, tvary, znaky a správná čeština. Tedy to, co mají děti umět před nástupem do školy.“
„Máme perfektní odezvu. Děti jsou nadšené, že je v knížce pišot – typické romské jídlo, nebo se jim líbí, že tatínek holčičky z knížky má stejné tetování jako jejich tatínek,“ shodují se Danišová s Jiřinou Kuklovou Stolařovou z nakladatelství Kher.
„Stojíme o to, aby knížka Jekh, duj, trin byla průkopníkem a upozornila školy, aby se věnovaly romské literatuře a zaváděly ji do výuky. A to nejen pro romské děti. Ale aby i neromské děti mohly poznávat něco o svých kamarádech a dozvědět se o jejich prostředí a tradicích,“ věří Kuklová Stolařová.
Podle organizace IQ Roma Servis je investice do vzdělání mladé romské generace nejvhodnějším řešením dlouhodobých problémů, kterým romská komunita čelí. Součástí organizace je proto i vzdělávací program Gendalos pro talentované studenty a studentky. Školní metodické materiály o historii Romů, zejména předválečné a válečné, nabízí na svém webu zase Muzeum romské kultury Brno.
Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.
Související
-
Jak řešit šikanu? Ochránit toho, komu se ubližovalo, i oznamovatele. A ošetřit toho, kdo útočil
„Prvním krokem je šikanu nebagatelizovat a ocenit toho, kdo informaci přináší, nabídnout mu ochranu a podporu, aby se v tom sám cítil bezpečně,“ říká supervizor Dosoudil.
-
Citlivá a kontroverzní témata do škol patří, shodují se experti. Uchopit se dají třeba díky filmům
„Pro debaty je potřeba vytvořit bezpečné prostředí. Nejdůležitější je, aby to bylo dobrovolně,“ říká Roman Švaříček v pořadu Reparát.
-
Jak učit o dezinformacích? Nemoralizovat, vytvářet diskuzi a fake news objevovat hrou
Umět kriticky zhodnotit zdroje informací a další formy mediální gramotnosti rozvíjí u českého žactva několik organizací včetně spolků Zvol si info nebo Fakescape.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka