Co přinese novela školského zákona? Zakotvuje financování školních psychologů i sociálních pedagogů
Poslanci na konci května schválili takzvanou velkou novelu školského zákona a začátkem června ji začne projednávat senátní výbor. Novela přináší zhruba pět desítek změn, upozorňuje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky v organizaci Učitel naživo. „Mezi nejvíce důležité a nejvíce pozitivní změny pro školy patří to, že v zákoně bude nově ukotveno financování školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů,“ říká.
Editace: Markéta Vozková, Daniela Vrbová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky v organizaci Učitel naživo
Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo
Jan Šmída, místopředseda Asociace sociálních pedagogů
„Další změnou je podpora provázejících učitelů,“ vyjmenovává Konrádová. Jde o pozice mentorů studentů učitelství, kteří do škol přijdou na praxi. „Od ledna příštího roku by mělo 3500 provázejících učitelů mít dostatečné vzdělání a také finanční ohodnocení.“
Třetí zásadní novinkou je takzvané indexové financování. „Aby školy, které pracují v náročnějších podmínkách, měly větší množství prostředků a podpory,“ vysvětluje.
Podpora v obtížných situacích
Novela slibuje, že do sboroven přibydou školní psychologové, speciální a nově i sociální pedagogové. Tedy profese, které dětem i pedagogům nabízejí podporu v obtížných životních situacích a pomáhají kompenzovat nerovnosti.
„Sociální pedagog se věnuje prevenci rizikového chování, podporuje duševní zdraví dětí, pracuje se vztahy. Podporuje také žáky se sociálním znevýhodněním, nebo žáky s výchovnými obtížemi a speciálními vzdělávacími potřebami,“ přibližuje Jan Šmída, místopředseda Asociace sociálních pedagogů.
Čtěte také
Role sociálního pedagoga tkví mimo jiné v práci s rodinami žáků, do kterých může formou terénní práce docházet. „Může řešit problémy, které se v rodinách vyskytují, a poskytovat poradenství tak, aby ta složitá situace, která dítě negativně ovlivňuje, byla úspěšně řešena.“
O tom, co pozice sociálního pedagoga přináší, přitom pedagogické týmy někdy nemají představu. „Častokrát nepovažují sociálního pedagoga za pedagogického pracovníka. Setkávali jsme se s tím, že pozice nebyly respektovány,“ upozorňuje.
Podle něj je nezbytné, aby pozice měla podporu zejména ministerstva školství. „Je potřeba zajistit jasný zdroj financování, jasné kvalifikační předpoklady a ideálně podpořit ředitele v tom, aby si pozici mohli zřídit a seznamovat se s ní a využívat ji pro své potřeby,“ dodává.
Moc rychle
Asi nejvíce se však mluvilo o tom, že nověla mění způsob, jakým budou placeni nepedagogičtí pracovníci ve školství. Nově je budou platit zřizovatelé škol, často kraje nebo města.
„Vnímáme, že komunikace o této změně není ideální. Informace přichází do škol pozdě a změny, na které se školy potřebují připravit, přichází brzy. Školy dodnes vlastně neví, jak to bude,“ kritizuje Konrádová z platformy Učitel naživo.
Čtěte také
Záměrem bylo, aby nepedagogické pracovníky, například školníky, kuchařky nebo třeba tajemníky škol, platily města nebo kraje, které spravují více škol. Služby by se tak daly koncenrovat a tím by se mohlo ušetřit.
Ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel ale upozorňuje, že změna se zavádí příliš rychle. „Změna měla platit od září, pod tlakem ale ministerstvo školství ustoupilo a navrhlo, že to bude od ledna. I tak si myslíme, že je to na hodně lidí moc rychlé,“ vysvětluje, proč se někdo této novince brání.
„Druhý problém návrhu je, že se převádí zodpovědnost na zřizovatele i v ohledu neinvestičních nákladů – což jsou peníze například na nákup učebnic, zajištění plavání a dalších věcí,“ říká Kozel.
Čtěte také
Zřizovatelé ale nemusí vědět, co přesně školy za učebnice nebo kurzy potřebují a proč. „Tím pádem s nimi budou ředitelé vyjednávat o penězích. A proto se ředitelé v některých případech bojí, že to nebude fungovat,“ vysvětluje.
„Už dnes víme, že ne všichni zřizovatelé posílají do škol všechny peníze. Někteří si je nechávají k jiným účelům,“ varuje. Zároveň uznává, že dosud někteří ředitelé dopláceli kuchařky a školníky z peněz, které byly určeny pro pedagogy.
Poslechněte si celý podcast Reparát. Audio je nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.