Jak ochránit žáky i učitele? Prevence násilí začíná u kvalitních vztahů, pomůže i nácvik proti útoku
Editace: Daniela Vrbová, Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Petr Šramatý, předseda Správní rady Národního institutu pro bezpečnostní informace
Petra Grabačová, metodička prevence ve ScioŠkola Praha Dejvice
„Ať už jde o různé výhrůžky či jiné formy násilí ve vzdělávacích institucích, reakce na tyto situace a samotná příprava na ně bývá obtížná,“ upozorňuje Petr Šramatý, předseda Správní rady Národního institutu pro bezpečnostní informace.
Školám doporučuje v první řadě opatření, které lze udělat bez větších nákladů. „Je potřeba řešit vstup třetích osob do budov. Nenechávat návštěvy volně se pohybovat po škole, mít přehled o tom, kdo, kdy a kde vstupuje do školy – a to včetně žáků i jejich zákonných zástupců,“ navrhuje.
Čtěte také
Doporučuje také mít předem přesně stanovené postupy pro různé krizové situace a zároveň podporovat vzájemné sdílení bezpečnostních informací, které mohou napomoci včasnému odhalení a případnému odvrácení potenciálních hrozeb.
Nácvik krizové situace
Šramatý zdůrazňuje, že děti potřebují mít pro krizové situace komplexní přípravu. „Jsme zastánci toho, aby se děti učily reagovat na různé typy incidentů mimo prostředí školy. Pokud je to naučíme dobře, budou schopny to aplikovat i ve škole,“ vyzdvihuje.
Čtěte také
Nácvik nejzávažnějšího typu incidentu – střelby ve škole (tzv. AMOK) – však může být podle něj pro děti stresující až kontraproduktivní. „Ze zahraničí známe případy, kdy žáci tyto znalosti zneužili,“ upozorňuje.
„Když se krizové scénáře nacvičují přímo ve škole, může dojít k tomu, že zaměstnanci nechtěně demonstrují konkrétní taktiku reakce, kterou by útočník znalý těchto postupů mohl zneužít.“
Proto je podle něj výhodnější zaměřit se na obecné vzdělávání v oblasti bezpečného chování, aniž bychom odhalovali specifické kroky, které by škola v krizové situaci podnikla. „Tento přístup zároveň snižuje míru stresu u žáků a zabraňuje tomu, aby si osvojili způsoby, jak bezpečnostní opatření obejít,“ dodává.
Budování vztahů
Podle průzkumu Mapa školy od společnosti Scio v posledních letech narůstá především verbální agrese – a to i vůči učitelům. Situaci komentuje Petra Grabačová ze ScioŠkoly v Dejvicích:
Čtěte také
„Zhoršuje se duševní zdraví dětí, a velkou příčinou je, že dnešní rodiče nemají čas být s dětmi. Zabezpečí je materiálně, ale chybí osobní přítomnost a naslouchání. Dítě potřebuje pozornost dospělého člověka. Další velký tlak přinášejí sociální sítě – jak má vypadat náš život, co je ‚normální‘.“
Žáci, kteří se dopouštějí agrese nebo ponižování vůči učitelům, jsou často ti, kteří mají obecný problém s přijímáním autority.
Učitelům Grabačová radí, aby kladli důraz na budování kvalitních vztahů se žáky: „Vztah mezi učitelem a žákem je základním kamenem pro efektivní práci ve třídě. Důležitý je prostor pro rozvoj sociálních dovedností, sdílení a otevřenou komunikaci, což ve standardním školním systému často chybí.“
Čtěte také
Za zásadní považuje i pravidelné třídnické hodiny, které umožňují řešit vztahové otázky a posilovat třídní klima. Upozorňuje také na význam jasně nastavených pravidel ve třídě. „Žáci by měli dopředu vědět, jaké chování je přijatelné a jaké nikoli,“ dodává.
Ke zklidnění atmosféry a posílení pocitu bezpečí ve škole může přispět nejen dobrá komunikace, ale i využití například relaxačních technik. Jak řešit náročné vztahové a komunikační situace, nabízí aplikace Všímavec, zatímco platforma Nenech to být umožňuje anonymní nahlášení šikany.
Bezplatnou terapeutickou pomoc dospívajícím, kteří se potýkají s hněvem a agresivitou nabízí Diakonie. Užitečné informace a inspiraci pak přinášejí podcasty Duše SOS a Šikana, dostupné na webu Rádia Junior.
Poslechněte si celý Reparát v audiu nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka