Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.
Australští vědci z dlouhodobé studie na pacientech vyvodili, že konzumace listové zeleniny a červené řepy snižuje riziko, že nás předčasně postihne poškození oční sítnice zvané makulární degenerace. Při ní odumírají neurony na sítnici a zrak se tak postupně zhoršuje.
Oves jalový patří k největším nepřátelům pšenice, ječmene i žita, bere totiž obilninám vodu, světlo a živiny. Za pouhý rok dokáže narůst na dvojnásobek a může způsobit až 40% ztráty na úrodě. V některých zemích se proto proti němu a dalším plevelům zkoušejí metody tzv. přesného zemědělství.
Farmář si zásah na poli naplánuje předem na počítači. „Je tu nový trend stimulovaný pokrokem počítačových, GPS a satelitních technologií, který je zároveň podporovaný neochotou lidí pracovat na poli,“ poznamenává Jaroslav Doležel, genetik, jehož metodika urychlila rozluštění genomu pšenice.
Díky detailním mapám pozemku získá farmář přehled, kde je dostatek vláhy a kde naopak rostliny trpí suchem, kde chybí živiny v půdě a kde je třeba postřik. Satelity pohlídají i zemědělské plodiny samotné. „Na základě optických parametrů listů, chlorofylu, fotosyntetických barviv budeme schopni odhadovat zdravotní stav rostlin,“ dodává Doležel.
Studie španělských vědců vychází z představy, že by zemědělci mohli identifikovat místa, kde plevel příští rok poroste, a herbicidy by pak zacílili už jen na ně. Rostlinný fyziolog Viktor Žárský připomíná, že předvídání růstu plevele mezi pšenicí, o něž se pokusili španělští badatelé, je založeno na matematickém modelu.
„Lokální aplikace herbicidů se vyplatí v situaci, kdy promoření není moc velké, kdy plevele není mnoho,“ vysvětluje Žárský. Jindy se jeví jako ekonomičtější posyp celého pole, ale autoři studie doporučují vyhnout se chemikáliím vždycky, pokud to jde, i za cenu vyšších nákladů na monitorování úrody.
„Otázkou je, jak se ta technologie zlevní a jaký bude tlak na to, aby se stále méně a méně používaly chemikálie. Možná nás k tomu přiměje sucho,“ uvažuje Doležel. Poukazuje na to, že zvlášt v Evropské unii je oprávněný tlak na to, aby se chemie na polích používala co nejméně.
Další pokusná metoda, která by mohla pomoci omezit herbicidy, je založená na spalování plevele v rané fázi růstu. „Musel by to dělat digitálně řízený stroj, který bude šlehat plameny jen na rostlinku plevele a ne na to ostatní, “ říká Jaroslav Doležel.
Zemědělci i zahrádkáři by časem mohli ocenit objev bílkoviny, která ovlivňuje velikost a tvar listů rostlin. Vědci ji našli v základně listů, v tzv. palistech. Účinky této látky teď budou zkoumat u užitkových plodin, nejprve u rajčat.
Podle něj ale plevely nejsou hlavní problém zemědělských plodin. Mění se klima, šíří se sucho a nemoci: „Plodiny pěstujeme na obrovských plochách, genetická diverzita je malá, dědičná výbava plodin je velmi podobná, takové rzi se dokážou rozšířit na celé kontinenty a zlikvidovat úrodu,“ varuje vědec.
Zájem omezit používání herbicidů a pesticidů se promítá i do hledání přírodních látek, které ovlivňují růst rostlin, a tedy i úrodu. Nedávno jiný vědecký tým našel v semenech rajčat bakterie, které podporují růst rostlin. Vědci už mají dobrý přehled o tom, které bakterie rostlinám prospívají a které nikoliv.
„Dnes už víme, že bakterie zlepšují schopnost přežít období sucha, odolnost, dokonce se dělají experimenty v pouštních oblastech,“ líčí situaci ve světě Doležel. Pokud podle něj dokážeme namnožit dostatek bakterií, které prospívají úrodě, je šance, že si je s sebou ponese každé semeno dané plodiny.
Viktor Žárský jako příklad vlivu bakterií uvádí spolupráci hlízkových bakterií s bobovitými rostlinami. „To co dokážou bakterie, dokážou houby ještě lépe,“ připomíná zároveň vědec s poukazem na to, že symbióza hub s kořeny rostlin je ještě častější.
Poslechněte si celou Laboratoř, ve které genetik Jaroslav Doležel, rostlinný fyziolog Viktor Žárský a herec Jiří Maryško debatují také o hojení ran u rostlin a vzdušném mostě pro bakterie.
O námluvách motýlů, jejich DNA v květech a důvodech, proč potřebují les. Debatují biologové Ondřej Sedláček a Lukáš Čížek a herec Lumír Olšovský.
O zásluhách termitů v tropickém lese, obraně obilnin proti škůdcům a pomalejší evoluci všežravců mluví entomologové V. Novotný, J. Šobotník a herečka M. Hudečková.
O rákosu, který všechno přeroste, listech ve vodě a o úklidu skleníkových plynů. Debatují botanik Petr Pyšek, buněčný biolog Viktor Žárský a spisovatelka Markéta Baňková.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
