Vědci našli látku, která má vliv na velikost listů rostlin. Její účinky budou zkoumat u rajčat

3. listopad 2018
Salát

Zemědělci i zahrádkáři by časem mohli ocenit objev bílkoviny, která ovlivňuje velikost a tvar listů rostlin. Vědci ji našli v základně listů,  v tzv. palistech. Účinky této látky teď budou zkoumat u užitkových plodin, nejprve u rajčat.

Listová zelenina a červená řepa zřejmě pomáhají chránit oči

Červená řepa, zelenina, zahrada (ilustrační foto)

Australští vědci z dlouhodobé studie na pacientech vyvodili, že konzumace listové zeleniny a červené řepy snižuje riziko, že nás předčasně postihne poškození oční sítnice zvané makulární degenerace. Při ní odumírají neurony na sítnici a zrak se tak postupně zhoršuje.

Stejně jako naše vlastní těla, jsou i rostliny vystavěny z buněk. Buněčný biolog Viktor Žárský nově objevenou látku přirovnává k zátarasu na silnici, po které jezdí na stavbu auta s cihlami:

„Funkcí tohoto proteinu je, že zastavuje dodávku stavebních buněk,“ vysvětluje Žárský. Tato látka brzdí buněčné dělení a tím povzbuzuje růst listů.

Funkční brzda

Uvedený protein vědci zkoumali v takzvaných palistech – párovém orgánu na bázi listu. Zajímali se o ně odedávna, ale o brzdě v nich doteď nevěděli. V  roce 1865 je zkoumal i Charles Darwin.

Palisty známe v různých barvách a podobách. Nemusí být vždy zelené, bývají třeba žlutavé nebo načervenalé. Jejich přeměnou vznikly například trny akátu.  

„Nemají je všechny rostliny, z čehož by se dalo usuzovat, že u některých brzda funguje lépe a u jiných hůře,“ vyvozuje botanik Lubomír Hrouda.

Naděje nejen pro pěstitele rajčat

Znalost toho, jak rostlinám rostou listy a do jakých tvarů, by mohla v budoucnu pomoci zemědělcům a zahrádkářům. Zvláště proto, že se změnou klimatu se úroda hůře vyrovnává se suchem nebo se škůdci.

rajče

„Napadá mě optimalizace listové plochy. Palisty nepřispívají podstatně k fotosyntetické výkonnosti, protože jsou malé,“ říká Viktor Žárský. Látky důležité pro život si ale s jejich pomocí vyrábí například hrách, který je má velké.

„Palisty se nacházejí častěji u rostlin, které mají listy složené z více lístků, jako to známe u jetele nebo hrachu,“ doplňuje Lubomír Hrouda.

„S ovlivněním architektury rostliny roste šance, že bude lépe odolávat suchu,“ připomíná Žárský. Otázkou je, jak by znalost nově objeveného proteinu, mohla navýšit úrodu.

Podceňovaný stonek

U řady rostlin je pro přežití překvapivě důležitý i stonek. I pokusný huseníček má jen malou růžici listů a s výživou mu proto pomáhají přeměněné listy, tzv. listeny.

Kultivační miska s rostlinkami huseníčku

Biolog upozorňuje, že růst a tvar listů určují i tzv. meristémy, dělivá pletiva. Mají vliv na to, jak moc budou listy celistvé nebo dělené.

„Jsou klíčové pro pochopení růstu rostlin, jako by zůstal v rostlince kus embrya,“ upozorňuje Žárský. Vyzdvihuje, že vědci svůj objev potvrdili nejen u pokusného huseníčku, ale i u volně rostoucích rostlin – na řeřišnici srstnaté, kterou znají zahrádkáři.

„Z poměrně vzácné rostliny na spáleništích se v posledních letech stal kosmopolitní plevel,“ dodává botanik Lubomír Hrouda.

Poslechněte si celou Laboratoř, kde botanik Lubomír Hrouda, buněčný biolog Viktor Žárský a herec Petr Vacek diskutují také o rostlinném potrubí a vlivu odlesňování na klima

Spustit audio

Související