Od přírody podřadné, myslel si o ženách Darwin. A mýlil se…
Sociologický ústav Akademie věd a Národní kontaktní centrum – gender a věda vydává překlad knihy Od přírody podřadné, která vyvrací mýty o tom, že ženy jsou hloupější než muži.
Titul britské autorky Angely Saini předkládá vědecké důkazy, že stereotypy 18. a 19. století o intelektuální podřazenosti žen ve společnosti jednoduše neplatí.
Naše role se změnily. Doufám, že se to neobrátí proti mužům, říká expertka na gender Zuzana Labudová
Muži a ženy jsou jiní. Některé rozdíly jsou pouhými stereotypy, jiné potvrzují i antropologové. Muži prý mají nižší práh bolesti, jsou ostražití v cizím prostředí a příroda je naprogramovala k lovu a boji. Ženy by zase měly umět pracovat na více úkolech najednou a řešit je spíše hovorem. Raději pracují v kolektivu.
„Název pochází od Darwina, protože to byl on, kdo ženy popsal jako intelektuálně podřadné mužům. Bohužel propadl podobnému zkreslení jako spousta dalších, protože ve středních a vyšších vrstvách viktoriánské společnosti viděl, že ženy nejsou tak úspěšné a automaticky si myslel, že je to biologicky daný fakt,“ vysvětluje Angela Saini.
Jakmile se z vědy stala institucionalizovaná profese, objevily se prý třeba teorie, že studium ženám odčerpává krev z pohlavních orgánů. Vzdělaná žena tedy měla být v důsledku toho také neplodná.
Dnes už víme, že učením si krev z pohlavních orgánů neodčerpá muž ani žena. Z dostupných studií navíc vyplývá, že spíš než vrozené, jsou mentální rozdíly mezi lidmi způsobené výchovou nebo kulturními tradicemi.
„Průměrné IQ mužů a žen je úplně stejné – to víme už zhruba sto let. Samozřejmě jsou rozdíly třeba ve fyzické síle, ale zase je to nějaký průměr. Ne každý muž je silnější než kterákoli žena,“ říká autorka.
Ženy nejsou nadané na matematiku?
I přesvědčení, že ženy nejsou nadané na matematiku, už se podařilo vyvrátit. Ještě na konci minulého století sice muži opravdu dosahovali průměrně lepších výsledků v matematických testech, ale rozdíly se postupně srovnaly. Nižší výkony žen byly tehdy dány spíše tím, že se dívky méně často na matematiku zaměřovaly.
Podle vědců ale můžeme vrozené rozdíly najít třeba ve výskytu poruch a nemocí. Zatímco dyslexie častěji trápí muže, ženy zase víc trpí na migrény.
Související
-
Česká odpověď na nylon se měla jmenovat winop. Uchytil se ale název silon
Polyamidové vlákno, které je dodnes hojně využíváno, se zrodilo počátkem 40. let v Československu. Vynálezci Wichterle, Novotný a Procházka tak reagovali na americký nylon.
-
Jak se do vesmíru před 40 lety dostala družice Magion 1? Vlastně jen náhodou…
Je to už 40 let, co se českoslovenští vědci zapsali do historie objevování vesmíru. 24. října 1978 jsme totiž vyslali naši úplně první družici. Víc ví Eva Kézrová.
-
Přispívá klimatická změna ke vzniku duševní choroby? Faktorů je mnohem víc, říká Cyril Höschl
Globální oteplování může vést k vyššímu počtu duševních onemocnění. Američtí vědci to zjistili z analýzy dat téměř dvou milionů lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
