SERIÁL

10) Česká odpověď na nylon se měla jmenovat winop. Uchytil se ale název silon

punčochy - nohy - boty - gender
0:00
/
0:00
Předchozí díl
Následující díl

Polyamidové vlákno, které je dodnes hojně využíváno, se zrodilo počátkem 40. let v Československu. Vynálezci Otto Wichterle, Alois Novotný a Jiří Procházka tak reagovali na americký nylon.

„Příležitost se mi naskytla, když za mnou začal pro rady chodit inženýr Bělohradský, který měl za úkol experimentálně prověřit Carothersovy patenty o nylonu 66,“ napsal o počátcích silonu chemik Otto Wichterle.

Osudy vědců 1968: Wichterle mohl zůstat v Kanadě. „Odmítl to, chtěl pracovat tady,” říká jeho syn

Profesor Otto Wichterle

Invaze právě před padesáti lety zhatila naděje pražského jara. Jeden z hlavních iniciátorů manifestu Dva tisíce slov profesor Otto Wichterle dokonce vzápětí odletěl do Kanady. Po návratu domů ho postupně dostihly normalizační zákazy. A přitom mohl vynálezce kontaktních čoček v cizině bez problémů zůstat.

Zanedlouho už Češi spřádali polyamidovou přízi a pletli první ponožky a punčochy. Takzvaná vlákna první generace ale ještě měla své nevýhody. „Když se u hladké pleteniny zatrhne očko, další jedou jako závodní auto,“ popisuje se smíchem Jana Částková z Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze.

První punčochy se pletly naplocho, a protože je bylo třeba složit z několika dílů, měly švy. Nezbytností byl také podvazkový pás, který prádlo držel, aby nepadalo.

Oblečení i bytový textil

„Lidé na to slyšeli, protože to bylo něco nového a po druhé světové válce, kdy bylo všeho málo, se tak jednoduše oblékla spousta lidí,“ říká Částková, ale dodává, že silonové oblečení bylo neprodyšné a vytvářelo elektrostatický náboj. Člověk se v něm tedy potil, látka se lepila na tělo a vyhrnovala se.

Nejhorší to bylo na bytovém textilu, protože třeba záclony do sebe nasákly kouř a to bylo nevypratelné.
Jana Částková

Český polyamid 6 (neboli silon) je starší americké verzi – nylonu 66  strukturně podobný. „Má stejné chemické složení, ale jiné vlastnosti – jako třeba teplotu tání,“ vysvětluje Jiří Brožek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Silonové vlákno se využívalo třeba pro chirurgické šití a dodnes má uplatnění například v automobilovém průmyslu. „Je totiž vysoce pevné a olejivzdorné, a tak se používá pro výrobu filtrů na pohonné hmoty, na kryty motorů a podobně,“ říká Brožek.

Z winopu se stal silon

Původně dostal nadějný polyamid jméno winop podle vědců Wichterleho, Novotného a Procházky, kteří látku syntetizovali. Mezi odbornou i laickou veřejností se ale uchytil dodnes používaný název silon. Autorem této složeniny je podle Jiřího Brožka Vítězslav Nezval, který spojil „sil“ (jako silný polymer) s posledními dvěma písmeny slova nylon.