Česká odpověď na nylon se měla jmenovat winop. Uchytil se ale název silon

„Příležitost se mi naskytla, když za mnou začal pro rady chodit inženýr Bělohradský, který měl za úkol experimentálně prověřit Carothersovy patenty o nylonu 66,“ napsal o počátcích silonu chemik Otto Wichterle.

Osudy vědců 1968: Wichterle mohl zůstat v Kanadě. „Odmítl to, chtěl pracovat tady,” říká jeho syn

• Upravit
• Smazat

Invaze právě před padesáti lety zhatila naděje pražského jara. Jeden z hlavních iniciátorů manifestu Dva tisíce slov profesor Otto Wichterle dokonce vzápětí odletěl do Kanady. Po návratu domů ho postupně dostihly normalizační zákazy. A přitom mohl vynálezce kontaktních čoček v cizině bez problémů zůstat.

Zanedlouho už Češi spřádali polyamidovou přízi a pletli první ponožky a punčochy. Takzvaná vlákna první generace ale ještě měla své nevýhody. „Když se u hladké pleteniny zatrhne očko, další jedou jako závodní auto,“ popisuje se smíchem Jana Částková z Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze.

První punčochy se pletly naplocho, a protože je bylo třeba složit z několika dílů, měly švy. Nezbytností byl také podvazkový pás, který prádlo držel, aby nepadalo.

Oblečení i bytový textil

„Lidé na to slyšeli, protože to bylo něco nového a po druhé světové válce, kdy bylo všeho málo, se tak jednoduše oblékla spousta lidí,“ říká Částková, ale dodává, že silonové oblečení bylo neprodyšné a vytvářelo elektrostatický náboj. Člověk se v něm tedy potil, látka se lepila na tělo a vyhrnovala se.

Nejhorší to bylo na bytovém textilu, protože třeba záclony do sebe nasákly kouř a to bylo nevypratelné.
Jana Částková

Český polyamid 6 (neboli silon) je starší americké verzi – nylonu 66 – strukturně podobný. „Má stejné chemické složení, ale jiné vlastnosti – jako třeba teplotu tání,“ vysvětluje Jiří Brožek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Silonové vlákno se využívalo třeba pro chirurgické šití a dodnes má uplatnění například v automobilovém průmyslu. „Je totiž vysoce pevné a olejivzdorné, a tak se používá pro výrobu filtrů na pohonné hmoty, na kryty motorů a podobně,“ říká Brožek.

Z winopu se stal silon

Původně dostal nadějný polyamid jméno winop podle vědců Wichterleho, Novotného a Procházky, kteří látku syntetizovali. Mezi odbornou i laickou veřejností se ale uchytil dodnes používaný název silon. Autorem této složeniny je podle Jiřího Brožka Vítězslav Nezval, který spojil „sil“ (jako silný polymer) s posledními dvěma písmeny slova nylon.