Jak se do vesmíru před 40 lety dostala družice Magion 1? Vlastně jen náhodou…

24. říjen 2018
Magion 1

Je to už 40 let, co se českoslovenští vědci zapsali do historie objevování vesmíru. 24. října 1978 jsme totiž vyslali naši úplně první družici. Jmenovala se Magion 1 a nakonec byla první z pěti.

Osmičková výročí: Magion

Magion 1

V pátek 24. října tomu bude třicet let, co byla vypuštěna první československá družice Magion 1. Své jméno získala podle magnetosféry a ionosféry, tedy oblastí, kde působila. Povídali jsme si o ní s jedním z konstruktérů - inženýrem Pavlem Třískou z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Vlastně to byla jen velká shoda okolností, protože českoslovenští inženýři dodávali pro tehdejší sovětský projekt Interkosmos 5 nejrůznější přístroje. Taky si všimli, že k vyvážení a vycentrování rakety při startu používali obyčejné železné bloky. „Nás zajímalo, jestli by nešly nahradit nějakou užitečnější zátěží. Napadla nás družice, která by mohla sloužit k mapování magnetosféry a ionosféry,“ vzpomíná na archivním záznamu Jaroslav Vojta z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.  

Sověti se zamysleli a řekli ano. Celý byrokratický proces socialistického bloku nakonec trval osm let, ale nakonec mohli slavit. Jedinou podmínkou bylo podle Vojty dodržení celkové 15kg hmotnosti Magionu, taková kapku větší krabice od bot. Pokryta byla solárními panely a zlatem, aby si udržela potřebný teplotní režim.  

Z 16 dní života byly tři roky

Taky název Magion vznikl spojením prvních tří písmen slov magnetosféra a ionosféra. Postupem času se totiž ukázalo, že děje, které se odehrávají na pomezí atmosféry a vesmíru, mají vliv na klimatické podmínky naší planety, a to mnohem víc, než se tehdy vědci domnívali.

Původně měl Magon fungovat pouhých 16 dní, ve skutečnosti posílal data na Zemi téměř tři roky. První tři týdny obíhal Zemi přímo na raketě Interkosmos 18, pak se přesně podle plánu (14. listopadu) oddělil. To byl podle dalšího z jeho stvořitelů Pavla Třísky jedinečný okamžik.

Bylo jich 5...

„Bylo to opravdu úžasné. Kromě zkoumání atmosféry jsme ale taky třeba měřili dva stejné jevy ve dvou rozdílných bodech oběžné dráhy. Ve vzdálenosti nějakých desítek, stovek nebo i tisíců kilometrů,“ dodává. Při svém 16 033. oběhu Země nakonec Magion zanikl v horních vrstvách atmosféry.

Poslední z pěti českých družic (Magion 5) se naposledy odmlčela v roce 2002, kdy skončila i spolupráce tehdy už s ruskou kosmonautikou. Naši vědci a technici ale na vesmírném programu, i kvůli úspěšnosti Magionů, pokračují dodnes.  

Poslechněte si také rozhovor Martiny Maškové s Jaroslavem Vojtou, kde uslyšíte i zvuk, který naše první družice vydávala.

A pokud patříte k dříve narozeným, třeba vás pobaví znělka stejnojmenného pořadu pro mládež Magion. Pamatujete?

Spustit audio
autoři: Eva Kézrová, Věra Luptáková

Související