Česká družice VZLUSAT-1 je rok na oběžné dráze Země. Sbírá data a pracuje bez problémů

23. červen 2018
Planeta Země obklopená kosmickým smetím

Mezi přibližně šestnácti stovkami umělých družic se na oběžné dráze planety Země nachází i jedno české zařízení. Nese jméno po Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu a zatím si podle odborníků na své misi vede velmi dobře.

Na zemskou oběžnou dráhu je ročně vypuštěno kolem dvou set družic. Nové nahrazují ty starší, které postupem času zanikají. Ale i tak se podle Satellite Industry Association od roku 2012 počet družic zvýšil asi o třetinu.

Nárůst počtu družic prý umožňuje hlavně dostupnost jednotlivých komponent. Zatímco dřív bylo všechno kolem vesmírného výzkumu státním tajemstvím, dnes se stavbě družic a jejich následnému vypouštění věnují třeba univerzity.

„Dříve, když se dělaly družice, tak si každý stát – třeba USA nebo Rusko – dělal svoje družice a bylo to tajné. Nebylo možné vzít nějaký přístroj z Ruska a dát ho do rakety nebo do družice USA,“ popisuje rozdílnou situaci v minulosti Vladimír Dániel, hlavní konstruktér české družice z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

VZLUSAT-1, která na oběžné dráze zastupuje české barvy, patří mezi nanodružice a má za úkol otestovat rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře.

Česká nanodružice VZLUSAT-1 se nachází ve výšce zhruba půl kilometru a během jediného obletu Země, který zvládne za hodinu a půl, dochází na jejím vnějším plášti k velkým výkyvům teploty od -50°C až po 80°C.

„Hlavní význam ale spočívá v tom, že se ukázalo, že v České republice existuje technická kapacita na to, aby podobné zařízení dokázali dát dohromady. Pro naši kosmonautiku je to velice významný úspěch, protože je to jeden z mála takzvaných letových experimentů, kdy Česká republika může říct, že má svoje zařízení, které funguje na oběžné dráze, nebo i někde hlouběji ve vesmíru,“ říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

A důležité také je, že česká družice zatím pracuje bez větších problémů. „Vysílá údaje a může tedy odpovídat na základní otázky, které tato mise před sebou měla. Zejména se to týká elektromagnetického pole nabitých částic, které na dráze, v níž se družice pohybuje, jsou a pomáhají zjišťování stavu v okolním prostředí kolem planety Země,“ vysvětluje Jan Kolář.

Spustit audio
autoři: Věra Štechrová, Zuzana Marková

Související