Česká družice VZLUSAT-1 je rok na oběžné dráze Země. Sbírá data a pracuje bez problémů
Mezi přibližně šestnácti stovkami umělých družic se na oběžné dráze planety Země nachází i jedno české zařízení. Nese jméno po Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu a zatím si podle odborníků na své misi vede velmi dobře.
Na zemskou oběžnou dráhu je ročně vypuštěno kolem dvou set družic. Nové nahrazují ty starší, které postupem času zanikají. Ale i tak se podle Satellite Industry Association od roku 2012 počet družic zvýšil asi o třetinu.
Nárůst počtu družic prý umožňuje hlavně dostupnost jednotlivých komponent. Zatímco dřív bylo všechno kolem vesmírného výzkumu státním tajemstvím, dnes se stavbě družic a jejich následnému vypouštění věnují třeba univerzity.
„Dříve, když se dělaly družice, tak si každý stát – třeba USA nebo Rusko – dělal svoje družice a bylo to tajné. Nebylo možné vzít nějaký přístroj z Ruska a dát ho do rakety nebo do družice USA,“ popisuje rozdílnou situaci v minulosti Vladimír Dániel, hlavní konstruktér české družice z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.
VZLUSAT-1, která na oběžné dráze zastupuje české barvy, patří mezi nanodružice a má za úkol otestovat rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře.
Česká nanodružice VZLUSAT-1 se nachází ve výšce zhruba půl kilometru a během jediného obletu Země, který zvládne za hodinu a půl, dochází na jejím vnějším plášti k velkým výkyvům teploty od -50°C až po 80°C.
„Hlavní význam ale spočívá v tom, že se ukázalo, že v České republice existuje technická kapacita na to, aby podobné zařízení dokázali dát dohromady. Pro naši kosmonautiku je to velice významný úspěch, protože je to jeden z mála takzvaných letových experimentů, kdy Česká republika může říct, že má svoje zařízení, které funguje na oběžné dráze, nebo i někde hlouběji ve vesmíru,“ říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
A důležité také je, že česká družice zatím pracuje bez větších problémů. „Vysílá údaje a může tedy odpovídat na základní otázky, které tato mise před sebou měla. Zejména se to týká elektromagnetického pole nabitých částic, které na dráze, v níž se družice pohybuje, jsou a pomáhají zjišťování stavu v okolním prostředí kolem planety Země,“ vysvětluje Jan Kolář.
Související
-
České přístroje jsou ve vesmíru. Měří záření nejen na ISS, ale pomáhají i astronautům NASA
Přístroje z Oddělení fyzikálních aplikací a technologií Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení v Praze už roky pomáhají při výzkumu vesmíru.
-
Tým českých vědců objevil nová jezera pod ledem Antarktidy. Pomohly družice i radary
Čeští vědci objevili tři dosud neregistrovaná jezera pod povrchem Antarktidy díky nejnovějším gravitačním datům z družic a topografických radarů pronikajících ledem.
-
První pokusná družice pro kvantovou komunikaci je ve vesmíru
Včera v noci do vesmíru odstartovala čínská družice nazvaná Quantum Experiments at Space Scale (QUESS), Quantum Science Satellite (QSS) či Mozi (Mocius). QUESS je p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
