České přístroje jsou ve vesmíru. Měří záření nejen na ISS, ale pomáhají i astronautům NASA

Mezinárodní vesmírná stanice ISS
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mezinárodní vesmírná stanice ISS
0:00
/
0:00

Přístroje vědců z Oddělení fyzikálních aplikací a technologií Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení v Praze už roky pomáhají sledovat záření ve vesmíru i sluneční částice.

„Ústav jsem založil před 16 lety, kdy našim cílem bylo vytvořit experimentální základnu na Českém vysokém učení technickém pro fundamentální výzkum v subatomové fyzice,“ vzpomněl v Magazínu Leonardo Stanislav Pospíšil z Ústavu technické a experimentální fyziky.

Cílem činnosti instituce bylo podílet se na mezinárodní vědecké spolupráci nejen vyhodnocováním dat, ale i využitím technologické dovednosti českých vědců a konstruktérů.

České přístroje zvládají pracovat nejen v oblasti rentgenového a ultrafialového záření. „Přes energetické elektrony, energetické fotony, gamma-záření a těžké ionty až ke gigantickým energiím, které ani nejde na Zemi dosáhnout,“ popsal Pospíšil.

Naše detektory, které během let v ústavu vznikly, umí sledovat veškeré záření, které je schopno vytvořit v křemíku náboj. Dokážeme také měřit, kolik elektronů tam bylo, kolik se jich sebralo a ve kterém místě do křemíkového senzoru částice vstoupila nebo jakou energii do systému vnesla.
Stanislav Pospíšil

Podle něj sledují čeští experti ve svých projektech dva hlavní cíle. „Prvním je monitorovat, co vysílá Slunce, jaké záření z něho vychází a zejména jaké nabité částice.“

„Například letadla dnes létají ve výškách nad 10 kilometrů, kde už tolik atmosféry nezůstává, a záření významně ovlivňuje prostředí v letadle, kde může poškozovat procesory, čímž vzniká nebezpečí poruch.“

Toto záření působí i na personál a cestující v letadle. „A dávky nejsou zanedbatelné, takže přesné určení dávek je hlavním důvodem těchto měření.“

Ještě významnější je vliv těchto typů záření mimo atmosféru země. „V kosmickém prostoru žádná ochrana není, takže jde o jeden významných limitujících faktorů pro meziplanetární lety.“

Ústav začal brzy spolupracovat s americkou NASA. „Byli jsme schopni dodat pro jejich astronauty miniaturní dozimetrii nebo aktivní kamery pro ionizující záření o rozměru lidského palce s malou spotřebou energie.“

Projekt, který si velmi ceníme, je zařízení SATRAM. Vzniklo v našem ústavu a slouží už pět let ve volném prostoru ve vesmíru. Veškerý jeho chod záleží na spolehlivosti a možnosti nastavit jeho funkce z našeho ústavu. Na to jsme velmi pyšní.
Stanislav Pospíšil

Pospíšilův tým také vyrobil přístroje, které jsou na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. „Jako výzkumný ústav můžeme těžko něco garantovat. Sice vytváříme prototypy, ale potřebujeme, aby se staly certifikovaným průmyslovým výrobkem.“

„Našla se malá česká firma, která je nyní velmi úspěšná. Ta naše přístroje vyrábí a dodává nejen pro potřeby kosmického výzkumu po celém světě.“

Mezi další plány prý patří návrat ústavu ke kosmickému výzkumu. „Tedy dostat další zařízení do meziplanetárního prostoru.“

„Tam by se měřily částice, které přicházejí do naší soustavy ze vzdáleného vesmíru. Součástí této snahy je i projekt MIRAM podporovaný kosmickou agenturou. Ten monitoruje radiaci na geostacionárních družicích,“ shrnul Stanislav Pospíšil.

Zařízení pro meření radiačních polí SATRAM
Spustit audio

Odebírat podcast

autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související