Tým českých vědců objevil nová jezera pod ledem Antarktidy. Pomohly družice i radary

Antarktida
Antarktida

Čeští vědci objevili tři dosud neregistrovaná jezera pod povrchem Antarktidy. Podařilo se to díky rozborům nejnovějších gravitačních dat z družic a topografických radarů pronikajících ledem. Vedle toho ověřili i podledovcové propojení s jezerem Vostok. Poblíž také objevili také kandidátku na obří jezerní pánev.

„Antarktidu si můžete představit jako bochník ledu... Přesto jsou pod ledem místa, kde se našla tekutá voda, například jezero Vostok s vodou o teplotě 3 stupňů a 350 druhy bakterií, které v ní žijí,“ uvedl v Magazínu Leonardo Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Je úžasné, když si uvědomíte, pod jakým tlakem a v jaké totální tmě může život existovat. To zajímá exoastronomy, kteří se zabývají studiem života na jiných planetách.
Jaroslav Klokočník

Tým českých vědců prokázal i propojení těchto subglaciálních jezer. „Pro nás to znamená, že tam tekutá voda byla nebo ještě je, to nevíme. Gravitační data nám pouze prozradí, že je pod terénem schované nějaké říční údolí, ale více se nedozvíme.“

Kandidáti na jezera mají každopádně už přidělená jména. „Magda, Denisa a Lucie, což jsou jména manželek, dcer a sester spolupracovníků na výzkumu.“

Astronom: Dokud někdo nezačne vrtat, tak nemáme důkaz

Data, která vědci použili, byla gravitační a topografická. „Gravitační jsou o nehomogenitách v zemském tělese, popisují se jako tíhové anomálie. Každé takové místo vybudí změnu gravitačního pole registrovatelnou gravimetrem nebo změnou dráhy družice a dalšími měřícími metodami.“

„Máme na misi družici Gravity and Ocean Circulation Explorer ESTA 2009-13, jejíž měření podstatným způsobem přispěla ke zpřesnění našich znalostí o gravitačním poli, jmenovitě v Antarktidě.“

Ze všech těchto měření lze dát dohromady to, co dali my. Úspěch spočívá v kombinaci všech těchto dat... Jde ale stále jen o indicie dané gravitačními a topografickými daty. Dokud se tam někdo neprovrtá, tak žádný důkaz nebude... Proto je slovo kandidát/kandidátka na místě.
Jaroslav Klokočník

Topografická data zase pocházejí z radarů nesených letadly. „Není to úplně systematické jako v případě družicových měření, ale jsou místa, která jsou velmi dobře pokrytá.“

„Radarový signál proniká ledem a zarazí se až o vodu nebo pevnou skálu. Tím zjistíme vzdálenost mezi povrchem a pevnou skálou, a můžeme popsat to, co lidské oko nikdy neuvidí, tedy terén pod ledem.“

Další zdrojem dat jsou altimetrické družice, kdy se měří výška jejich letu nad skutečným ledovým povrchem Antarktidy.

Nejen sopky a jezera, ale i zemní plyn nebo ropa

Zmíněnými metodami lze objevit nejen podzemní jezera. „V jednom vědeckém článku z roku 2013 jsme si povšimli, že jeden z funkcionálů gravitačního potenciálu vykazuje specifické vlastnosti v místech, kde jsou známá naleziště ropy, plynu, břidlicového plynu nebo vody.“

To je možné vidět například v Ghawaru v Saudské Arábii, v Perském zálivu nebo v Kaspickém moři. „Tam jsou tato specifika. Z toho jsme extrapolovali i místa, kde by mohla být ropa, a připravuje se další článek na toto téma.“

„Pokud jde ale o Antarktidu, tak doufám, že tam nikdy nikdo vrtat nebude, protože je to velmi neekonomické, navíc je to mezinárodními dohodami zakázané. Ale téměř jistě se taková naleziště najdou,“ potvrdil profesor Jaroslav Klokočník.

Antarktida - Topografie - Vostok
Antarktida 2
Spustit audio

Související