Jak naučit děti na zdravé jídlo? „Pašovat“ nové chutě do nezdravých pokrmů i zapojit žáky v jídelně
Nebát se zdravého stravování učí žáky, jejich rodiče a školy program Skutečně zdravá škola. Aktuálně se do něj zapojilo více než 500 škol po celém Česku. „Jídelny dnes hodně využívají vysoce průmyslově zpracované potraviny typu polotovar, přitom by měly být vzorem,“ kritizuje lektorka tohoto programu Karolina Kallmünzerová v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus a navrhuje: „Školní jídelna se může stát učebnou, děti se mohou podílet na přípravě jídla.“
Děti tráví ve školách a předškolních zařízeních podstatnou část svého života. „Je to dostatek prostoru, abychom mohli pozitivně ovlivnit jejich stravovací návyky. A to je klíč k prevenci vlastního zdraví,“ vysvětluje Kallmünzerová, proč se zaměřuje právě na školní jídelny jako manažerka a lektorka programu Skutečné zdravá škola.
Čtěte také
Podobu pokrmů v jídelnách ovlivňuje především takzvaný spotřební koš. „Dřív vycházel z toho, že se vaří z čerstvých celých potravin, dostupných lokálních zdrojů. Dnes školní jídelny hodně využívají vysoce průmyslově zpracované potraviny typu polotovar. Školy by přitom měly být vzorem a tam tyto potraviny nepatří,“ upozorňuje.
Letos se spotřební koš po 30 letech mění. Praxe však ukazuje, že děti například nejedí luštěniny, ryby, zdravé obědy vracejí a bojí se nových receptů.
Jak ukázat nové chutě
Předvést dětem i jiné chutě, než na jaké byly dosud zvyklé, se snaží Soňa Kafková, vedoucí jídelny Základní školy a Mateřské školy Červené Janovice.
„S novým spotřebním košem vůbec nebudeme mít problém. Myslím, že už ho plníme teď,“ říká Kafková.
Recept s novými surovinami nejdřív ochutná doma se svými dětmi, pak ho připraví s kolegyněmi v jídelně a nabídne ho školákům. „Dávám receptu tři pokusy. Už u prvního ale vidíte, jestli to má význam,“ přibližuje.
I malým dětem přibližuje třeba východoasijskou nebo indickou kuchyni.
„Když vidí malé děti novou potravinu a nejsou s ní seznámeny, tak ji odmítají. Malým dětem se to tedy snažíme schovat třeba do nezdravého jídla, a tím ho udělat zdravým. A větším dětem už tu potravinu rovnou nabídneme. Třeba sójové boby nebo mořskou řasu,“ popisuje.
Jídelna jako učebna
Vztah ke zdravému jídlu se dá podle lektorky Kallmünzerové vybudovat i tak, že jídelna přestane být jen místem pro rychlý oběd.
„Říkáme, aby se školní jídelna stala učebnou. Aby to bylo jinak, než že se v jedenáct otevře výdejové okénko a několik málo desítek minut poté už se tam úspěšně plní kbelíky jídelního odpadu,“ zamýšlí se.
Pomoct může například to, když se děti budou podílet na přípravě obědů nebo svačin. „Máme nástroje jak to udělat, aby si děti lépe uvědomily, jakou má jídlo hodnotu,“ věří Kallmünzerová.
Do programu Skutečně zdravá škola se dosud zapojilo 537 mateřských, základních a středních škol s 86 987 dětmi, žáky a studenty. Program umožňuje i analýzu školní jídelny.
Jak se jídlo může objevovat napříč výukou? A jak se dá zapojit lokální komunita? Poslechněte si celý podcast nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Mezi školami a ministerstvem je ohromná díra. Potřebujeme pomoc od regionů, žádá Hřebecký z EDUinu
Ředitel nebo ředitelka školy často spravují neobyčejný cirkus. Co jim může pomoct? V podcastu Reparát odpovídá programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
-
„Nemysleli si, že tu budou tak dlouho.“ Ukrajinští žáci v Česku se potýkají s jazykem i systémem
„Osvojit si akademický jazyk trvá pět až sedm let,“ připomíná v pořadu Reparát ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková.
-
Expert: Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám
„Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti. Prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ míní šéf Centra pro demokratické učení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.