Odklad, nebo nástup do školy? Každé dítě potřebuje jiný start, přípravná třída mu dává čas dozrát

Kvůli odkladům je méně míst ve školkách a ve školních třídách vedle sebe zase sedí děti rozdílného věku. Pokud navíc není k odkladu zdravotní důvod, často to dítě brzdí v přirozeném intelektovém vývoji, tvrdí kritici. Situaci má změnit novela školského zákona, kterou schválili poslanci. Nově má k odložení školní docházky dojít pouze v odůvodněných případech.

Tím, kdy je dítě připravené na školu, se zabývá Barbara Loudová-Stralczynská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle ní rozhodování o odkladu školní docházky často ovlivňuje obava rodičů z nároků, které na děti klade škola:

„Ta představa je taková, že škola je velmi náročná, že očekává od dítěte výsledky, že ho budou známkovat a že to dítě najednou už nebude v přátelském prostředí, které na něj neklade nároky. Existuje obava rodičů, že to dítě nebude úspěšné – to je velmi silný narativ, který vidíme v české společnosti.“

Čtěte také

Už dost prodlužování dětství, chce poslanec omezit odklady. Ředitel: Bude to složité i pro potřebné

„Důležité je využít konzultací v mateřské škole, které školky nabízejí v průběhu docházky dítěte. Rodič pak může poznat, jak se jeho dítě projevuje v dětském kolektivu a jak reaguje na vzdělávací podněty,“ radí těm, kteří váhají s nástupem dítěte do školy, a pokračuje:

„Důležité je také poznat základní školy, kam se dítě hlásí, mluvit s učiteli, kteří budou v prvních třídách, a seznámit se s tím, co to obnáší.“

V případě nejistoty doporučuje také poradit se s odborníkem z pedagogicko-psychologické poradny nebo se speciálním pedagogem.

„Řada poraden nabízí rodičům dětí, kterým je pět let, testy školní zralosti a školní připravenosti. Často je nabízejí přímo v prostředí mateřské školy, což je pro dítě mnohem lepší, protože toto prostředí zná a cítí se tam bezpečně,“ dodává Loudová-Stralczynská.

Konec přípravných tříd

Novela také postupně ruší takzvané přípravné třídy, které fungují jako nulté ročníky pro děti, pro které by byla první třída ještě moc náročná. Mohou mít třeba logopedický problém, jiný mateřský jazyk, nebo nejsou dostatečně samostatné, soustředěné a sociálně nebo fyzicky vyspělé. Během roku v přípravné třídě tak získají čas k dobru, během nějž se připravují na školní režim.

Čtěte také

Jak podchytit talent romských žáků? Uměním, artivismem, knihami, inspirativními příběhy a pomocí

Jednou z učitelek přípravné třídy je Lenka Kryllová ze Základní školy U Vršovického nádraží v Praze, která byla za svoji práci oceněná Cenou bratří Čapků.

„Každému dítěti v přípravné třídě připravíme plán přesně podle jeho potřeb, tedy takový, který je přizpůsoben dítěti nastupujícímu do přípravného ročníku. Nastavujeme ho tak, aby byl efektivní a posunul dítě tam, kam ho potřebujeme dostat,“ popisuje.

Přípravné třídy mohou navštěvovat nejen děti, které zatím nejsou připravené na školní docházku, ale i děti, které jsou předčasně zralé, umí číst a psát a podle rodičů by se ve školce už nudily.

„Hodně nám pomáhá individualizace. Máme holčičku, která je intelektem hodně napřed a mohla by nastoupit do druhé, třetí třídy. Máme ale i děti z opačné strany spektra. Snažíme se nepoužívat žádné učebnice ani sešity, ale každé dítě si u nás tvoří samo sešit svých úspěchů a struktura toho může být různorodá,“ vysvětluje Krylová.

Čtěte také

Jak na well-being ve školách? Poskytnout prostor o sobě přemýšlet a spolupracovat na problémech

Podle Krylové je rámec stejný, ale každé dítě pracuje na takové úrovni, na které potřebuje pracovat.

„Snažíme se zacílit naši pozornost tam, kde má dítě slabinku. Výstupem přípravné třídy má být hlavně motivace pro vzdělání, chuť se vzdělávat, přemýšlet, hledat informace a být socializované tak, aby obstálo v kolektivu první třídy,“ míní.

I socializace a empatické dovednosti se dají do určité míry natrénovat, zdůrazňuje. „Máme hodinu muzikoterapie, projekty se staršími dětmi a snažíme se děti z přípravky ovlivnit, aby se cítily bezpečně, až nastoupí do první třídy.“

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.