Mezi školami a ministerstvem je ohromná díra. Potřebujeme pomoc od regionů, žádá Hřebecký z EDUinu
Ředitel nebo ředitelka školy často spravují neobyčejný cirkus, a proto se do výběrových řízení na jejich pozici hlásí méně lidí, než by bylo žádoucí. Pomoct by jim ale mohla nová školská struktura na úrovni regionů. „Mnoho problémů vyřešíte spíše v rámci celého regionu než v konkrétních školách,“ je přesvědčený v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin.
Ředitelé se musejí se postarat o vzdělání dětí z různých sociálních prostředí, které často nejsou po pandemii a válce na Ukrajině v dobrém psychickém stavu. Do toho vedou pedagogický sbor, školníka, kuchařky a další zaměstnance, starají se o financování školy a podepisují stohy reportů a výkazů.
Čtěte také
Právě značná část provozních záležitostí by ale podle Miroslava Hřebeckého šla delegovat na takzvaný střední článek – na regionální úroveň spočívající nad školou.
„Dnešní uspořádání má na jedné straně stát a ministerstvo a na druhé straně jsou školy. Mezi nimi kdysi dávno byly školské úřady, ale ty jsme dávno zrušili,“ vzpomíná Hřebecký.
Mezi státem a školou tak podle něj vznikla „ohromná díra“, přes kterou se špatně přenáší vzdělávací politika. „Velmi kostrbatý je i reporting a přenos informací ze škol směrem nahoru k ministerstvu,“ podotýká programový ředitel EDUin.
Pomocná ruka regionu
Vládní strategie vzdělávací politiky 2030+ chce proto na regionální úrovni vytvořit zmíněný střední článek. „Mnoho problémů vyřešíte spíše v rámci celého regionu než v konkrétních školách, protože jsou to problémy, které jednu školu přesahují,“ vysvětluje Hřebecký.
Systém se už postupně začíná zavádět. Na realizaci se nepodílí jenom stát, ale i neziskové organizace, které za peníze donorů a soukromých subjektů dávají dohromady pilotní verze, jak by regionální struktura mohla vypadat.
Čtěte také
Jedním z nich je například Nadační fond Eduzměna, která pátým rokem realizuje program ve vybraném regionu Kutnohorska. Postupně se k nim přidávají ale i další oblasti.
Vedle toho se rozeběhl plán Partnerství 2030+, který vyvíjí model takzvané místní školské správy. I ten by se měl na základě rozhodnutí ministerstva implementovat do dvou až čtyř území.
„Místní školská správa by například sledovala, jakým způsobem a kdo dosedá na místa ředitelů škol. Podílela by se na zpracování výsledků škol a snažila by se přispět konkrétní podporou a radami, jak školy řídit efektivně a vyrovnávat tím nerovnosti v rámci celých území. Aby nám nevznikaly vícerychlostní školy,“ popisuje Hřebecký.
Pomoc by se ale týkala i provozní agendy, která by posléze ušetřila podle propočtu až dvě miliardy školského rozpočtu.
Co ředitele nejčastěji zahlcuje? A jak si mohou ulevit od stresu? V podcastu Reparát (audio si můžete poslechnout nahoře v článku) promluvil i Martin Sedláček, zakladatel Institutu emoční sebeobrany a vyučující psychologie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění.
Související
-
Děti nevidí, že ten druhý je „postiženej“, dokud jim to neřeknou dospělí, říká o inkluzi poradkyně
„Ze studií vyplývá, že společné vzdělávání nemá vliv na kognitivní výsledky většinových žáků, ale naopak silně rozvíjí její socioemoční dovednosti,“ tvrdí Lenka Hečková.
-
V lese, bez mobilu a s novými lidmi? Na „adapťácích“ se děti učí důvěřovat si, míní lektorka
Jak vypadají takzvané harmonizační kurzy? V podcastu Reparát odpovídá instruktorka Světlana Vaštová z Nadačního fondu dobrodružné výchovy v přírodě.
-
Vražda Horákové jako od Lady nebo stavebnice o holokaustu? Badatelská metoda vtáhne do dějin každého
„Když nemáte rozvinuté kritické čtení historické kultury, tak si myslíte, že ta stavebnice propaguje holokaust. To vůbec není pravda,“ říká spoluautor učebnice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka