„Nemysleli si, že tu budou tak dlouho.“ Ukrajinští žáci v Česku se potýkají s jazykem i systémem

Ukrajinští žáci byli v minulém školním roce nejpočetnější skupinou cizinců v českých školách. Ti starší se ale často ocitají v pomyslné pasti – na Ukrajině už odchodili devět ročníků školní docházky a z pohledu českého práva už nejsou dál školou povinní.

Ti, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání a hlásí se na české střední školy, musejí rychle překonat jazykové překážky. Jazyková zkouška probíhá často ústně.

Čtěte také

Typická česká škola je spíše míchaný salát, bilingvní výuka otevírá dětem nový svět, tvrdí odborník na vzdělávání

„Bohužel ta forma, v jaké má být zkouška provedená, je velmi, velmi obecná. Často je to subjektivní a může se stát, že některé školy nejsou tolik nakloněné tomu přijmout více ukrajinských studentů,“ vysvětluje Ivana Šenitková z nadačního fondu Eduzměna a doplňuje, že to leckdy bývá i tvrdší:

„Podle některých informací z terénu jsou pohovory velmi náročné. Tím pádem si školy zabezpečí, aby se tam ukrajinští žáci nedostali.“

Ani v druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školu nedostalo třicet procent ukrajinských žáků. Data ale nerozlišují, v kolika případech šlo o válečné uprchlíky, nebo o Ukrajince žijící v Česku dlouhodobě.

„Mladí lidé přitom představují obrovský potenciál,“ zdůrazňuje Šenitková a jako jednu z iniciativ, které může mladým Ukrajincům pomoci, jmenuje projekt Cesty, který se snaží zvýšit jejich šance na pracovním trhu. Eduzměna také nabízí podporu volnočasových aktivit v projektu Darujme kroužky dětem. 

Střední škola online 

„Velká část ukrajinských teenagerů nepředpokládala, že bude v Česku pobývat tak dlouho, aby mělo význam připravovat se na studium na střední škole,“ upozorňuje ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková.

Častou strategií ukrajinských studentů bylo dodělat střední školu na Ukrajině online. Jakmile takto absolvují alespoň devět ročníků, pro český stát už přestávají být školou povinní a nemá k nim žádné závazky.

Čtěte také

Jak zvládnout nástup na vysokou? Studenti si často připadají osaměle, upozorňuje psycholožka

„Běžný komunikační jazyk je člověk schopen si osvojit tak do dvou let. Ale akademický jazyk, to znamená jazyk, který je potřeba pro studium i na střední škole, trvá pět až sedm let,“ přibližuje Papáčková.

Mladí ukrajinští uprchlíci bojují na českých školách také se šikanou – a to jak od českých spolužáků, tak od ukrajinských, kteří tu žijí dlouhodobě. V Reparátu to potvrzují i oslovení ukrajinští teenageři.

Problém je, že pokud začne kolektiv ukrajinského žáka šikanovat, rodiče dětí o tom často nemluví. 

„V uvozovkách jsou rodiče rádi, že ty děti někam chodí, a nechtějí dělat problémy. Ale s tím, že existuje šikana ukrajinských dětí, se setkáváme. Ať už to jsou naši klienti, anebo klienti jiných organizací,“ podotýká Papáčková.

S adaptací na český vzdělávací systém i prolomením jazykové bariéry mohou ukrajinským žákům pomoct i samy děti.

„Hlavně nabízet ten prostor a možnosti se kamarádit. To je to důležité – hledat člověka v člověku. Nedívat se na člověka z Ukrajiny jako na oběť, ale jako na někoho, kdo žije vedle mě a má svoje zájmy i problémy,“ dodává Anastasia Yevdokimova z nadačního fondu Eduzměna. 

Celý rozhovor se Zuzanou Papáčkovou, Ivanou Šenitkovou a Anastasií Yevdokimovou si můžete poslechnout nahoře v podcastu Reparát.