Ivana Chmel Denčevová

Zahájení okupace Československa 15. března roku 1939 je jedním z klíčových momentů československé historie 20. století. 

Příjmení Masaryk vzbuzovalo úctu, respekt i naději. Bylo spjato především se zakladatelem první republiky, ale zdálo se, že část tohoto odlesku přešla i na jeho syna Jana.

Koncentrační tábory. Místa hrůz a utrpení, kde tisíce lidí přišly o život. Jejich snaha přežít byla všudypřítomná a možnosti, jak toho dosáhnout, byly různorodé. 

Byla první zemědělskou inženýrkou v Československu a vůbec první doktorkou technických věd v Evropě. Tak jako se převrátil její život, se převrátily i světové dějiny.

Období mezi koncem 2. světové války a únorem 1948 je obdobím tzv. třetí republiky, které bylo zdánlivě demokratické. Bylo to tak opravdu?

V období nacistické okupace českých zemí se právě k těmto postavám přihlásili tři stateční muži, kteří vytvořili jednu z nejvýznamnějších odbojových skupin.

Několik desetiletí byla Reportáž psaná na oprátce od Julia Fučíka zásadním dokumentem protinacistického komunistického odboje.

V historii Československa najdeme vězně, které jde označit jako „osobní“, a to konkrétního prezidenta. Ať v důsledku osobního vztahů, politického zařazení či ega.

Ekologický aktivismus před rokem 1989 mapuje dokumentární pásmo Ivany Chmel Denčevové.

V polovině 90. let se objevil termín, který kritizoval roli bank a státního bankovního sektoru: bankovní socialismus. V čem spočíval, jaké byly jeho důsledky?