Byl Jaroslav Klecan z Reportáže psané na oprátce hrdinou, nebo zrádcem?

Několik desetiletí byla Reportáž psaná na oprátce od Julia Fučíka zásadním dokumentem protinacistického komunistického odboje. Na straně jedné popisuje hrdinství, ale taky zradu. Za zrádce Fučík označil Mirka – a všichni v něm poznali Jaroslava Klecana.

Účinkuje: historik David Majtenyi
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Už sám vznik Reportáže psané na oprátce, tedy literárního díla napsaného ve vězení, je plný tajemství. K tomu se přidávaly pochybnosti, jak ve skutečnosti text vyznívá. I tady totiž zapracovala komunistická cenzura.

Logo

U Jaroslava Klecana, tedy Mirka z reportáže, si lidé velmi rychle rozklíčovali, že ve skutečnosti Fučík psal o něm. Dlouho ho pak provázelo stigma zrádce a trpěla tím i celá jeho rodina.

Klecanovy rodiče se s tím nemohli smířit, i proto, že jeho otec byl také odbojářem ve válce. Zoufalství je dokonce odvedlo k přestěhování až na západočeské pomezí, přitom původně žili v Litovicích.

Jen literární dílo

Klecanovo jméno se objevilo i v 50. letech, v období politicky vykonstruovaných procesů. Až uvolnění v 60. letech mu přineslo rehabilitaci – in memoriam byl taky vyznamenán. Přesto si příběh žil dál dalších 20 let svým vlastním životem. I proto, že reportáž byla povinnou školní četbou. 

Host pořadu Jak to bylo doopravdy a historik David Majtenyi vysvětluje, jak literární text vlastně vnímat. „Text reportáže je pramen značně subjektivní, a tak je nutno k němu přistupovat. Taky je ho potřeba komparovat s dalšími prameny, například s výslechovými protokoly.“

Španělská občanská válka

Jaroslav Klecan (1914–1942) pocházel ze zemědělské rodiny v jižních Čechách. Vstoupil do Komsomolu, posléze do komunistické strany a stal se profesionálním stranickým funkcionářem. I proto se několikrát dostal se střetu se zákonem. Protože praktiky komunistů byly často v protikladu se zákonem na ochranu republiky.

Čtěte také

Pro jeho další život se ukázala zásadním občanská válka ve Španělsku, která vypukla v roce 1936. Pro jeho další život se ukázala zásadním občanská válka ve Španělsku, která vypukla v roce 1936. Klecan nejdřív dělal náboráře interbrigadistů, pak do Španělska sám odjel a bojoval v rámci 129. mezinárodní brigády.

Dostal se tak do soukolí interbrigadistů a sám řešil otázku, jestli v dalších bojích pokračovat. Zvláště, když se tam situace výrazně zhoršila, nebo jestli se stáhnout. Nakonec se vrátil, ale už na území Protektorátu Čechy a Morava a zapojil se do komunistického protinacistického odboje.

Zatčení

Až do pro něj osudného pátku 24. dubna 1942, kdy byl spolu s dalšími zatčen. Přišly kruté výslechy a pak jeho kolega Julius Fučík napsal reportáž, ve které se třeba dočtete: „Nejtěžší rána byla ta, kterou jsem dostal. Očekával jsem smrt, ne zradu. Ať jsem soudil jakkoli mírně, ať jsem uvažoval o všech polehčujících okolnostech, ať jsem si připomínal vše, co Klecan nevyřkl, nemohl jsem najít jiného slova: byla to zrada. Ne pouhé zakolísání, ne slabost, ne zhroucení člověka k smrti umučeného a hledajícího úlevu v horečce.“  

Logo

Jednoznačné označení zrádce Jaroslava Klecana – alias Mirka, historik Majtenyi ale vyvrací: „Toto vylíčení je nekorektní a vůči němu krajně nespravedlivé. Musíme si uvědomit, jak Fučík své dílo koncipoval. Jaké informace se k němu dostaly a jaké nedostaly. Známe Klecanovy výslechové protokoly, první byl podepsán záhy po zatčení. Ale Fučíkův protokol, který se nám dochoval, je až z období června 1942. Což bylo až po třech měsících od zatčení. Nesmyslné je porovnávání výdrže odbojářů po jejich zatčení. K tomu přistupují situační okolnosti. Celé to byl souboj hned několika faktorů. Gestapu se dařilo proti sobě odboráře postavit, což se projevilo i v pozdějším soudním řízení.“

Zrádce? 

Jaroslav Klecan byl v září roku 1942 nacisty popraven. Bylo mu jen 28 let. Byl tedy zrádce, nebo ne?

„Zrádcem v tom smyslu jak ho chápeme, nebyl. Byl to bojovník proti nacismu, člen komunistického odbojového hnutí a položil svůj život, stejně jako Fučík, za svobodu vlasti. Přestože o Mirkovi s nálepkou zrádce, věděly milióny čtenářů, byl jeho skutečný osud takřka neznámý,“ odpovídá v závěru pořadu Jak to bylo doopravdy historik David Majtenyi.

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.