Tři králové nebyli jen biblickými postavami. Za protektorátu si tak říkali tři stateční odbojáři
6. leden je dnem, ke kterému se váže příběh Tří králů. Právě oni – dle Matoušova evangelia – navštívili Ježíše krátce po narození a přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu. V období nacistické okupace českých zemí se právě k těmto postavám přihlásili tři stateční muži, kteří vytvořili jednu z nejvýznamnějších odbojových skupin.
„Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek vytvořili skupinu, kterou nejen nacistické bezpečnostní orgány, ale později i historikové označili za nejaktivnější složku vojenské odbojové organizace Obrana národa. Tvořili společný tým, který bez nadsázky vykonal na domácí ‚tiché‘ frontě protinacistického zápasu více odbojové práce než leckterý štáb či ilegální výbor,“ píše v monografii o Josefu Balabánovi historik Petr Koura.
Stateční, ale i drzí
„Bylo to patrně i proto, že členové této skupiny se vhodně doplňovali rovněž po stránce povahové. Balabán byl obdařen organizačními schopnostmi, Mašínovi zase nechyběla smělost a odvaha. O deset let mladší Morávek tak mohl působit jako určitý mediátor mezi těmito dvěma silnými individualitami,“ pokračuje Koura.
Zcela příznačné pak je, že všichni dotyční pocházeli z vlastenecky zaměřených rodin. Byli to prvorepublikoví vojáci a především byli stateční a odvážní.
Jejich rozhodnutí zapojit se do odboje znamenalo riziko pro ně samotné, pro všechny jejich spolupracovníky, ale také pro jejich rodiny. Nechyběla jim ani jistá dávka drzosti, o čemž svědčí vzkazy, které zasílali gestapákům. I proto byla pražským gestapem zřízena tzv. zvláštní skupina, která je měla zatknout.
Týrání ve vězení
Tři králové postupně vybudovali zpravodajskou síť, ve které shromažďovali informace vojenského, politického i hospodářského charakteru. Mezi jejich spolupracovníky patřili železničáři i pošťáci.
Všechny zdánlivě nedůležité informace se hodily: kde a jak projíždějí vlaky, co se děje na železnicích, v továrnách, kde jsou nacistické jednotky a další.
Právě tyto informace – zasílané radiovysílačkou představitelům exilové vlády v Londýně – byly naprosto klíčové pro rozhodování spojeneckých protinacistických sil. Ale nejen informace, také nejrůznější sabotážní akce patřily k aktivitám této odbojové skupiny.
Postupně byli Balabán a Mašín zatčeni a popraveni (Morávek padl v přestřelce). Popisovat, co všechno první dva v nacistických věznicích zažili, by byl příběh plný mimořádné krutosti.
Literární kritik Václav Černý, který byl také nacisty vězněn, uvedl: „Balabán byl na gestapu strašlivě mučen, pověšen ze stropu za nohy, rozhoupán bitím až do ztráty vědomí, kříšen štoudví vody, bit znovu.“ Nic neprozradil, stejně jako další.
Pamětník Jaromír Drábek uvedl: „Podplukovník Mašín, kterého jsem osobně znal, se pokusil o sebevraždu několikrát. O jeho dalším činu vypovídal gestapák, který spolupracoval s naší podzemní organizací: Bylo to během jednoho z mnoha výslechů v Petschkově paláci.“
„Všichni už byli unaveni bezvýsledným týráním Mašína, který seděl celý zakrvácený na židli v kanceláři ve třetím patře budovy. Vyšetřovaný si náhle uvědomil, že okno do ulice je otevřeno dokořán. Vstal ze židle, klopýtavě se rozběhl přes místnost. Zesláblý týráním a ztrátou krve zakopl o kabel vedoucí k telefonu, který strhl na zem, a upadl. To byl konec jeho neúspěšného pokusu o sebevraždu.“
Účinné zastrašení okupantů
Ironií je, že zatčení Třech králů proběhlo díky českým konfidentům. Jedním z nich byl i Jaroslav Nachtmann. Tři králové to neměli jednoduché ani po skončení války a následném únorovém převratu z roku 1948, protože jejich jména nadlouho zmizela jak z veřejného života, tak historických studií.
Čtěte také
„Výnosem ministerstva informací z 10. května 1950 byl zakázán prodej knihy kolínského učitele Jaroslava Procházky ‚Sestupme ke kořenům‘, pojednávající o rodu Mašínů. Zbytek nákladů bylo nařízeno zničit. Domnívám se, že tomu nebylo ani tak proto, že by komunistického režimu vadili Tři králové svojí obětí, jako spíše z důvodu, že se značná část přeživších příslušníků nekomunistického odbojového proudu stala obětí perzekuce,“ konstatuje historik Petr Koura.
Pokud bychom si měli připomenout vše, co se Třem králům podařilo – za cenu nasazení vlastních životů – vykonat, byl by to dlouhý výčet.
A host pořadu historik Vojtěch Kyncl k tomu dodává: „Mimořádně účinný byl jejich protinacistický odboj, který vedl k zastrašení okupantů. V situaci v okupované střední Evropě bylo nutné ukazovat, že i v takovém sevření je možné se postavit okupantům. Ale stálo to velké množství životů.“ Dodává ale, že postavit se jakékoliv totalitě má smysl.
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Mýty a fakta kolem Julia Fučíka: Byl čítankový typ odbojáře, nebo se na to nehodil?
Julius Fučík byl po několik desetiletí hrdinou Československa. Pohledný komunistický odbojář, který statečně vzdoroval okupantům, a autor Reportáže psané na oprátce.
-
Víme všechno o tragédii Ležáků? Historici ano, ale je třeba informovat veřejnost, říká Vojtěch Kyncl
Východočeská obec Ležáky se stala obětí pomsty nacistů po útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postihl ji stejný osud jako Lidice.
-
Gestapák, který pomáhal Čechům? Adolf Kolínský podporoval ve vězení Fučíka i Eliáše
V březnu roku 1939 skončila definitivně existence prvorepublikového Československa. Vznikl Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát. Začalo období nacistické okupace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
