Ivan Štern: S Rusy je třeba mluvit, nevědí, která bije
Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku, v televizi zapochyboval, zda generálové Vladimira Putina pravdivě informují o tom, jak si ruské jednotky na Ukrajině stojí. O tom, že se tak nejspíš neděje, svědčí Putinovy veřejné výroky. Nelze v nich zaznamenat sebemenší proměnu od počátku jím rozpoutané agrese. Postavení Putina přirovnal k Adolfu Hitlerovi, jehož generálové se také třásli strachem už z představy, že by ho měli zpravit pravdivě o výprascích uštědřovaných wehrmachtu.
Putin je na tom o poznání lépe. Strachy třesoucí se brady jeho generálů částečně nahrazuje německý kancléř Olaf Scholz. S Putinem si nedávno neokázale telefonoval. Nepochybně mu nalil čistého vína, i když ruská tisková kancelář tvrdila, že se obsah rozhovoru omezil pouze na otázky humanitární. Oba se nakonec dohodli, že zůstanou v kontaktu, a to i na nižších úrovních.
Německá vyjednavačka
Scholz by možná udělal nejlépe, kdyby se tou nižší úrovní stala bývalá kancléřka Angela Merkelová. Mnohé návrhy v evropském tisku ji už předtím pasovaly na vhodnou vyjednavačku.
Čtěte také
Jeden z předpokladů pro úspěšného mediátora sice nesplňuje, nepatří mezi silové hráče na mezinárodní scéně, jako jsou kupříkladu Čína anebo Indie. Za to ji předchází renomé političky schopné vnímat a přemýšlet nestranně. Tudíž druhý nezbytný předpoklad úspěšného vyjednavače splňuje víc než na jedničku.
Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v době, kdy se k němu Evropa točila zády, přesvědčila, aby Evropě ulevil a ujal se syrských uprchlíků. Číňané s ní vždy jednali s respektem, přestože jim jejich přešlapy v otázce lidských práv nikdy nezůstala dlužna. Jako bývalá východní Němka se naučila, jak je třeba mluvit s Rusy, tedy i s takovými, jakým je Putin.
Mediátorů se na scéně už objevilo víc. Jeden z nich, turecký prezident Erdogan vyjednal setkání ruského a ukrajinského ministra zahraničí v turecké Antalyi. Pánové se sice setkali, nedospěli však k žádným výsledkům. I když ne tak docela...
Setkání ministrů
Ukrajinský ministr zahraničí Dmitro Kuleba odmítl ruský požadavek, aby Ukrajina kapitulovala. Označil jej za nepatřičný. Přesto je jeho země připravena s Rusy nadále jednat.
Čtěte také
Na humanitární koridory při jednání nedošlo. Lavrov tvrdil, že se prý musí nejprve poptat v Kremlu. Sám novinářům přiznal, že přijel s prázdnýma rukama. Příležitost jednání v Antalyi využil pouze k tomu, aby veřejně zdůraznil, že obětí ruského útoku na Ukrajinu není Ukrajina, ale samo Rusko a všechno ruské, proti kterému se Ukrajina spikla se Západem.
Kdo ví, zda Lavrov tuší, jak si na tom Rusové na Ukrajině i jinde stojí. Jinak by přece tak hloupě nemluvil. A tak kancléř Scholz bude muset znovu urychleně volat Moskvu.
Třeba tím pro tentokrát pověří Angelu Merkelovou. Jednání v Antalyi prokázalo, že je nanejvýš nezbytné, aby se oba pánové, Putin a Lavrov, to, co jim jejich ustrašení generálové tají, dozvěděli alespoň od Němců. Další kola jednání snad potom budou vypadat nadějněji.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Související
-
V Rusku se zdraží. Lidé budou ale vinit spíš Západ, ne Putina, myslí si zpravodajka Milenkovičová
„Na letišti v Moskvě jsem viděla exodus, masový odchod mladých lidí. Rozhodli se Rusko opustit, protože v něm nevidí budoucnost,“ popisuje Milenkovičová.
-
Ekonomka Nerudová: Rusko je na hranici bankrotu. Může se stát druhou KLDR s bídou a hladomorem
Financují platby EU za ruský plyn válku na Ukrajině? Urychlí to náš přechod k zelené ekonomice? O válce na Ukrajině debatují D. Nerudová, M. Němcová, M. Novák a J. Bašta.
-
Mezi ruskou elitou se už šíří hlasy, že je Putin podrazil, upozorňuje historik Alexej Kelin
„Vladimir Putin doplácí na to, co si za 20 let tam vybudoval – aparát poddaných, kteří se před ním klanějí a říkají mu to, co chce sám slyšet,“ říká historik Alexej Kelin.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
