V Rusku se bude zdražovat. Myslím, že lidé budou spíš vinit Západ, ne Putina, říká zpravodajka Milenkovičová

Možnosti běžných Rusů dostat se k nezávislým informačním zdrojům podle ní stále existují, jsou ale den ode dne menší. V posledních dnech pak došlo k úplnému vyčištění informačního prostoru ze strany ruského regulačního úřadu Rozkomnadzor a ukončení vysílání televize Dožď nebo rádia Echo Moskvy.

Čtěte také

Ekonomka Nerudová: Rusko je na hranici bankrotu. Může se stát druhou KLDR s bídou a hladomorem

Jak přitom vyplývá z výzkumů nezávislého sociologického centra Levada, které se kvůli svým aktivitám už v minulosti dočkalo nálepky takzvaného zahraničního agenta, mají dvě třetiny ruské populace jako svůj hlavní informační zdroj televizi, a to především tu státní.

„Narativy, které slyším z ruských státních či státem kontrolovaných médií, posléze rezonují i mezi ruskou populací. Přímo v terénu jsem měla možnost slyšet, jak lidé opakují to, co jim servíruje ruská státní televize, někdy slovo od slova,“ popisuje.

Přímo v terénu jsem měla možnost slyšet, jak lidé opakují to, co jim servíruje ruská státní televize, někdy slovo od slova.
Ivana Milenkovičová

Ruská média a státní představitelé často v souvislosti s Ukrajinou mluví o teroristech, fašistech, nelegitimní vládě či vojenské juntě.

„Všechno toto vytváří obraz nepřítele, který se dostal k moci nelegitimním způsobem, kterého je třeba odstranit. Má to ospravedlnit ten ruský postup na Ukrajině,“ vysvětluje Milenkovičová.

Lidé opravdu opakují narativ i v duchu toho, že Rusko údajně nemělo na výběr, že pravda je na straně Ruska.
Ivana Milenkovičová

„Lidé opravdu opakují narativ i v duchu toho, že Rusko údajně nemělo na výběr, že pravda je na straně Ruska. Vše, co říká Vladimir Putin, co říkají další vrcholní ruští představitelé, následně to opakují ruská státní média,“ dodává.

Exodus mladých

V Rusku se podle zpravodajky v posledních měsících objevují snahy vybudovat jakýsi ruský svět, který by sjednotil etnicky ruské obyvatelstvo do nového geopolitického útvaru. Neznamená to přitom obnovení Sovětského svazu v jeho někdejších hranicích, sílí totiž i protiimigrační nálady vůči některým středoasijským národům.

Čtěte také

Kateřina Smejkalová: Strádání a pocit nespravedlnosti a bezmoci solidaritě nesvědčí

Po sovětských dobách se prý stýská zejména starším lidem, naopak mladí je znají jen z vyprávění svých rodičů a prarodičů.

„Ale často zmiňují, že jim chybí pocit sounáležitosti. Pocit toho, že náleželi k velkému státu, kterého se ostatní obávali. Koncept respektu je v Rusku neodmyslitelně spjatý se sílou,“ zdůrazňuje Milenkovičová.

Na základě toho, co jsem měla možnost vidět a jaká je moje zkušenost, si myslím, že hněv Rusů bude namířený vůči Západu.
Ivana Milenkovičová

Odsouzení invaze ze strany drtivé většiny členů OSN a západní sankce pak značná část ruské společnosti vnímá s pocitem křivdy, jako něco nelegitimního a nespravedlivého.

Čtěte také

Potřebujeme ukrajinskou i ruskou vědu. Válka zasáhla obě strany, zdůrazňuje historička Olšáková

Už teď se ale jejich dopady začínají projevovat – medián mezd se v Rusku pohybuje okolo 30 tisíc rublů, tedy donedávna asi 9 tisíc korun, při aktuálním kurzu ale už jen asi 6 tisíc.

„Dopady budou citelné, bude se zdražovat. Ale je samozřejmě otázkou, jestli lidé budou vinit Vladimira Putina, nebo Západ. Na základě toho, co jsem měla možnost vidět a jaká je moje zkušenost, si myslím, že onen hněv bude namířený spíše vůči Západu,“ soudí.

Na letišti v Moskvě jsem viděla exodus, masový odchod mladých lidí. Rozhodli se Rusko opustit, protože v něm nevidí budoucnost.
Ivana Milenkovičová

Zároveň prý přibývá lidí, kteří chtějí Rusko opustit, přestože ceny letenek do několika posledních destinací atakují rekordy a spoje jsou beznadějně vyprodané.

„Na letišti v Moskvě jsem viděla exodus, masový odchod mladých lidí. Rozhodli se Rusko opustit, protože v něm nevidí budoucnost. Souvisí to i s obavami, že by mohla být v nejbližší době vyhlášená částečná nebo úplná mobilizace a dotyční by museli narukovat a jít na Ukrajinu,“ uzavírá novinářka.

Co hrozí zahraničním novinářům v Rusku? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.