Novák: Válka se vrací tam, kde v roce 2014 začala. Slovjansk chce Putin dobýt bez ohledu na cokoli
Ukrajinské jednotky podle prezidenta Volodymyra Zelenského osvobodily 745 čtverečních kilometrů území a Rusové při tom ztratili téměř 10 tisíc vojáků. „Víme, že jak Rusové, tak do určité míry Ukrajinci občas přehánějí, například když nadsazují počty mrtvých a zraněných. Akce ale potvrdil server Deep State, který je známý tím, že publikuje i věci, které třeba ukrajinské vedení nechce, aby se dostaly na veřejnost,“ komentuje reportér Martin Novák ze serveru Seznam Zprávy.
Ukrajinská ofenziva podle dostupných informací trvala od ledna a odehrávala se na jižní části fronty, která není tak podstatná jako severnější úsek kolem prstence měst Slovjansk a Kramatorsk, na nějž směřuje hlavní ruský nápor. Celkově jsou prý ale územní zisky Rusů nejmenší za poslední léta a ztráty jednoznačně vyšší než na ukrajinské straně.
Čtěte také
„Slovjansk má velký symbolický význam, protože tam vlastně v roce 2014 celá válka začala. Přišli sem Rusové pod vedením Igora Girkina a to město obsadili, ale ukrajinská armáda ho získala zpět. Vladimir Putin ho chce dobýt bez ohledu na cokoli, Ukrajinci jsou zase připravení ho bránit do posledního domu,“ popisuje reportér, který ukrajinskou frontu dlouhodobě sleduje a opakovaně ji navštěvuje.
Od souměstí jsou Rusové vzdálení osm až patnáct kilometrů, což je v současné realitě války hodně. „Když jsem na přelomu roku mluvil s českým velitelem, který tam bojuje, tak říkal, že i když tam Rusové vrhnou strašnou sílu, bude to trvat rok nebo dva, než se přiblíží. A cenou bude naprosté zničení obou měst,“ pokračuje Novák.
Čtěte také
Podle názoru jiného vojáka bude obrana možná, dokud Rusové město pomocí leteckých pum nesrovnají se zemí. „Očekává, že to bude naprosto brutální bitva, která překoná vše, co jsme dosud viděli,“ dodává s tím, že Ukrajinci mohou své šance zvýšit, když budou vázat ruské síly na jiných místech a pokračovat v dronové kampani.
„Rusy zaskočily ukrajinské dronové útoky do jejich týlu, mají obrovské problémy s logistikou na Krym a veřejnost nebyla připravená na to, že v Moskvě a Petrohradu budou hořet sklady. Ale v této válce je to tak, že když jedna strana vymyslí nějakou inovaci, která funguje, tak druhá přijde s protitahem. A blokáda ukrajinských přístavů, z nichž se vyváží obilí, je bohužel také dost účinná,“ pokračuje novinář.
Válka neskončí brzy
Pro ruského prezidenta je dobytí Donbasu minimálním cílem, který může doma prodat jako vítězství. Zároveň se prý ovšem nevzdal cílů na úplné podrobení Ukrajiny, jejíž nezávislost je mu trnem v oku.
„V jeho imperiálním uvažování nemůže Rusko plnohodnotně existovat, pokud Ukrajina nebude jeho součástí. Možná když dobude Donbas, tak bude souhlasit se zmrazením bojů, ale za rok nebo dva dozbrojí a zaútočí znovu. Bohužel bych věřil tomu, že se to může stát,“ soudí Novák.
Čtěte také
V Rusku by po zářijových volbách do Státní dumy mohla proběhnout další vlna mobilizace, byť se tak nemusí nazývat – podobně jako svou agresi proti Ukrajině nenazývají válkou, ale speciální vojenskou operací.
„Putin je stále přesvědčen, že Rusko přece musí převážit, protože má převahu v lidech, v HDP a celkově v množství všeho. Pro něj asi je nesnesitelná představa, že by seděl na jednání s Volodymyrem Zelenským a jednal jako rovný s rovným,“ podotýká.
Ukrajinský prezident oznámil vytvoření nového plánu, který má Rusko přimět k ukončení války. Novák ale připomíná, že už před časem vyhlásil plán, jímž chtěl téhož dosáhnout už za 40 dní.
„Ukrajinci rozhodně nepočítají s tím, že válka skončí během pár měsíců. Musí ještě zintenzivnit údery na ruský týl. Ukrajina samozřejmě má méně zdrojů, ale na druhé straně velikost Ruska je pro něj výhodou, protože Rusové nemají šanci vše ohlídat. Zvlášť, když je protivzdušná obrana soustředěna na rezidence Putina a dalších potentátů,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
