Procházková: Kreml se bojí protiválečného Jabloka. Většina Rusů není proti Putinovi, ale je pro mír

19. srpen 2026

Ruský soud poslal na 11 let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko, která byla nedávno soudně vyloučena ze zářijových parlamentních voleb. Lev Markovič Šlosberg se údajně provinil pomlouváním ruské armády a výzvami k míru na sociálních sítích. „Je to výjimečné, takto drakonické tresty nepadaly ani v Rusku. Souvisí to se strachem, který v Kremlu před volbami zavládl. Z toho, že se protiválečné rétorika líbí příliš mnoha Rusům,“ míní novinářka Petra Procházková.

Ve volbách se podle ní mohl zrodit překvapivý výsledek, protože dvě třetiny Rusů jsou i podle oficiálních průzkumů proti válce. „To neznamená, že jsou proti Putinovi. To vůbec ne, ale chtěli by mír. A jediný, kdo s mírovou rétorikou vystupoval, bylo Jabloko,“ pokračuje.

Čtěte také

Šlosberg byl v poslední době velmi vidět, mimo jiné se pustil do polemiky s opozičníky v exilu. Politik, který chce mít vliv na ruské veřejné mínění, podle něj musí zůstat v Rusku. Totéž si podle Procházkové uvědomoval i Alexej Navalnyj, který se vrátil do jámy lvové, přestože věděl, že bude zatčen.

„A na to slyšelo daleko víc lidí než jen voliči demokratických stran. Říkal jim: ‚Mně nevadí, že jste pro válku a volíte Putina. Jsem tu s vámi a chci s vámi najít řeč.‘ To bylo nebezpečné,“ přibližuje novinářka, která s opozičním politikem nedávno vedla rozhovor.

Čtěte také

Šlosberg už před svým uvězněním figuroval na ruském seznamu zahraničních agentů a na kandidátce nemohl být. Ruský režim nyní dělá vše pro to, aby lidé nemohli pro kandidáty Jabloka hlasovat ani v jednomandátových obvodech. Pro stranu to ale neznamená její konec, protože její popularita vystřelila vzhůru.

„Spousta mladých o Jabloku moc neslyšela, bylo populární hlavně v 90. letech, ale najednou je to hit. A jak známo, část ruské společnosti má ráda mučedníky. A v krátkém i delším horizontu jí může pomoci, že bude vnímána jako strana statečných lidí,“ dodává.

Rozdělená opozice

Procházková upozorňuje na to, že ruští opozičníci v exilu často žijí z grantů různých nadací, a tak trochu musí říkat to, co si na Západě přejí slyšet – například že si přejí porážku ve válce s Ukrajinou, případně i rozpad Ruska, což je vzdaluje obyčejným Rusům, i když ti jsou protiválečně naladěni.

Čtěte také

Šlosberg naopak tvrdí, že ve válce nemůže zvítězit ani jedna ze stran a celá katastrofa nemá vojenské řešení. „On a Jabloko říkají, že to za všechny ty životy nestojí, hlavně je třeba zastavit palbu a na slovo vítězství tak trochu zapomenout. Nebo ho nechat Putinovi, ať si s ním žongluje. A to je jádro sporu mezi ruskou opozicí doma a v zahraničí,“ shrnuje.

Naprostá většina Rusů si prý nechce o válce nic myslet, byť se jich válka pomalu začíná dotýkat. Šlosberg to nazýval taktikou mlčenlivého odporu a tvrdil, že Putinovi posluhovači netvoří většinu, jen jsou víc vidět.

„To je trošku přání. V jedné věci s ním ale souhlasím, a to, když říká, že ruská mentalita se nijak neliší od mentality jiných národů, které se někdy ocitly v podobné situaci, například Němci. Tady si myslím, že se někdy Rusové zbytečně vykreslují jako nějaký lidský paskvil, který je úplně jiný než my,“ míní Procházková. 

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.