Touha cestovat a být svobodný. Příběh tří maturantů z Jihlavy, kteří v létě 1989 utekli přes Jugoslávii na Západ (2. část)
Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři kamarádi z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se za železnou oponu do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky.
V předchozích Příbězích 20. století vzpomínali Karel Bečvář a Vítězslav Vítkovič na dětství na Vysočině a na to, co je k útěku vedlo. Třetí uprchlík Jan Huml je v pořadu přítomen skrz jejich vyprávění (žije v cizině, zatím se nám nepodařilo pořídit s ním rozhovor).
Čtěte také
Koncem 80. let se z ČSSR dalo vycestovat na Západ o něco volněji než třeba v roce 1980, ale pořád to nebylo snadné, zvlášť pro svobodné mladé muže před vojnou. Jugoslávie měla zvláštní postavení. Nebyla to země sovětského bloku, jako byly třeba NDR, Maďarsko nebo Polsko, ale také to nebyla „kapitalistická cizina“.
Pokus o vycestování do Jugoslávie měl větší naději na úspěch.
Jihlavským přátelům se podařilo získat potřebná povolení a odjeli turistickým autobusem do Záhřebu. Stopem se pak dostali na poloostrov Pelješac a strávili něco přes dva týdny na pláži, kde potkali emigranty z Československa, kteří jim poradili, aby se zkusili dostat přes hraniční řeku Muru (německy Mur) do Rakouska.
Vyrazili tedy stopem na cestu, dali si sraz v Mariboru, jenomže Jan Huml nedorazil. Po několikadenním čekání se Karel Bečvář s Vítězslavem Vítkovičem rozhodli, že mu nechají vzkaz a půjdou přes hranici sami. Byli unavení, bez jídla a bez peněz.
V noci 20. srpna 1989 dojeli autobusem do blízkosti řeky, ale nebyli si jisti, že jsou na správném místě, proto se Vítkovič vydal na průzkum do blízkého města či městečka. Není zcela jasné, kde přesně byli, přes hraniční řeku Muru utíkali lidé nejčastěji u slovinského města Gornja Radgona.
Vítkoviče při průzkumu sebrali policisté, protože vypadal podezřele, a dojeli si i pro Bečváře. Potenciální uprchlíky, jimž měla brzy vypršet platnost cestovních dokladů, umístili do penzionu poblíž řeky, kde měli přespat a ráno se přes Maďarsko vrátit domů.
„Neměli důvod nás přímo zavřít, ještě jsme nic neudělali, zároveň asi věděli své. V tom penzionu nebyla služba, dostali jsme příkaz, že máme počkat v recepci. A Víťa řekl: Zdrháme!,“ vzpomíná Karel Bečvář.
Vítězslav Vítkovič ho doplňuje: „Běželi jsme pár set metrů v naprostém amoku. Věděli jsme jenom, že se musíme dostat co nejrychleji přes řeku. Asi nás honili, slyšeli jsme křik a štěkot psů.“
Na břehu se svlékli, oblečení strčili do igelitových pytlů a přivázali se každý na jeden konec provazu. Řeka byla rozvodněná. „Několik dní pršelo, byl to nesmírně dravý proud a velké vlny. Byl jsem tehdy dobrý plavec, ale vůbec se mi tam nechtělo. Víťa uměl jenom ‚čubičku‘, ale byl odhodlaný, takže jsme tam vlezli,“ říká Karel Bečvář.
Vítězslav Vítkovič se v řece začal topit: „Provaz ztěžkl, byl jako drát, ještě k tomu se mi nějak obtočil kolem krku. Třikrát jsem se chtěl nadechnout, třikrát jsem se napil. Pak jsem se ocitl ve stavu, kdy mi fungoval mozek, ale tělo vůbec neposlouchalo. Skutečně jsem bojoval o život.“
Je nutno připomenout, že mnoho lidí v řece Mura při pokusu o útěk na Západ zahynulo, zdokumentováno je i několik úmrtí československých občanů. Asi nejtragičtější případ se stal v září 1984 mezi městy Gornja Radgona a Bad Radkersburg. Manželé Pánkovi z Brna se tehdy pokoušeli dostat přes rozvodněnou řeku se třemi dětmi – pokus o útěk na svobodu přežily z pětičlenné rodiny jen dvě dcery.
Jaké byly další osudy Vítězslava Vítkoviče a Karla Bečváře a co se stalo s jejich kamarádem Janem Humlem? Dostali se do Rakouska? Splnily se jim sny o cestování? Dozvíte se to z Příběhů 20. století.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
