I kdyby Zelenskyj válku rychle vyhrál, ve volbách nemá šanci, dělal chyby, říká ukrajinistka Víchová
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy na předem neohlášená jednání. Washington ani Kreml ale neřekly, jaký je účel jeho návštěvy ani s kým se měl setkat. „Předpokládá se, že jedním z témat bude nastávající mobilizace v Rusku. Možná další útok na Ukrajinu, možná útok na členské země NATO,” usuzuje v Osobnosti Plus ukrajinistka Lenka Víchová.
„Historie styku tajných služeb Ruska a Spojených států je dlouhodobá a dost hluboká. Všichni si vzpomínají na listopad roku 2021, kdy těsně před invazí došlo k něčemu podobnému,“ připomíná Víchová. Právě z toho důvodu se podle ní očekává, že tématem budou chystané útoky a další vojenské operace. Podle spekulací ale může jít o události na Blízkém východě.
Čtěte také
V souvislosti s návštěvou Američané také požádali Kyjev o dočasně přerušení bojů.
„Jednalo se o útoky drony na Moskvu a na Petrohrad, ostatní útoky samozřejmě pokračují,“ upřesňuje. „Ukrajince to těší – teď nemluvím o vojácích, ale o lidech – protože je evidentní, že jsou subjekt a že se s nimi počítá.“
Je tedy i možné, že Ukrajina je o obsahu schůzky informovaná, Kyjev ale veřejně varuje, že žádná nabídka Rusko od jeho strategických cílů, včetně těch ukrajinských, neodradí. To bylo ostatně vidět i na jednáních Putina s Trumpem, která navzdory slibům nepřinesla výsledky, doplňuje Víchová.
Ukrajina přesto bude potřebovat pomoc západních partnerů, zejména Spojených států, jejichž materiální a finanční pomoc po nástupu Donalda Trumpa prakticky ustala. „Spíš prodávají. Ale jsou i jiné věci, s nimiž pomáhají, a to je třeba diplomacie,“ připomíná expertka s tím, že Ukrajinci si jsou vědomi toho, že válka jen tak neskončí.
Čtěte také
Zároveň podle ní Ukrajinci doufají v posun ve vnímání konfliktu nejen jako lokální války, ale boje s přesahem pro celou Evropu a světový řád.
„To, že si Ukrajina stojí za svou územní celistvostí, není o centimetrech ani kilometrech, ale o mezinárodním právu. Bude se snažit, co jí síly budou stačit, osvobodit Krym a celé černomořské pobřeží, protože je spojené s bezpečností,“ zdůrazňuje. „Pro Ukrajinu je nejdůležitější přežití jako národa a k tomu potřebuje, aby byla země v bezpečí a aby svět zůstával v rámci mezinárodního práva.“
Rozložit odpovědnost
Zastavení bojů na určité linii podle ní k ničemu nepovede, protože fronta se téměř nehýbe. Přesto na ní umírá obrovské množství lidí, což bude nakonec nejspíše rozhodujícím faktorem.
Čtěte také
„Rusů prý umírá na ukrajinské frontě osmkrát víc než Ukrajinců, tímto způsobem by se dostávali ke Kyjevu 120 let. To je naprostý nesmysl,“ říká Víchová. „Právě proto se Rusko snaží bojovat úplně jiným stylem. Teď mu vychází balistika, protože je evidentní, že Ukrajina nemá balistické rakety, nebo jich má velmi málo a šetří si je.“
Potřeba změny ale panuje i v ukrajinské společnosti, kde probíhají neustálé personální změny na různých ministerstvech, a hromadění moci v rukou několika málo reprezentantů. Nespokojenost se současnou vládou byla naposledy velmi patrná při odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova.
Čtěte také
„Problémem s Michajlem Fedorovem a jeho odvoláním bylo to, že mu prezident Volodymyr Zelenskyj nedal žádný čas. Není a ani nemusí být voják nebo technokrat, protože je to v jistém smyslu manažer,“ popisuje Víchová. „Co popudilo lidi proti rozhodnutí Zelenského, bylo, že prezident překračoval své kompetence, nedodržoval ústavu a nedával lidem možnost pracovat, protože za půl roku nic neuděláte.“
Veřejné sympatie ale odvolaný ministr zase rychle ztratil, když se pokusil nastolit téma voleb a politické porážky Volodymyra Zelenského. Toto téma narazilo na odpor, protože uspořádat volby je ve válečném stavu v rozporu s ústavou, navíc by to bylo organizačně náročné kvůli vysokému počtu občanů na frontě a v zahraničí.
Čtěte také
Ukrajinci se přesto na volby postupně připravují přepracováním legislativy a předchystáním pravidel pro poválečný stav. Z průzkumů zatím vyplývá, že šance současného prezidenta na obhajobu mandátů jsou malé.
„Je pro mě divné, že nechce přistoupit na to, k čemu ho tlačí společnost a ukrajinská elita, a to k vládě národní jednoty,“ říká Víchová a dodává:
„I kdyby válku vyhrál co nejrychleji, tak bude nejenom vítězem, ale i poraženým, protože ztrát, obětí na životech a chyb byla udělaná strašná spousta. Dlouhodobé průzkumy ukazují, že pokud by proběhly volby, v druhém kole by je Zelenskyj neměl šanci vyhrát téměř s nikým. Proto je nepochopitelné, že nechce rozložit zodpovědnost na celé politické spektrum.“
Je z chystané schůzky Ukrajina nervózní? Jaké znaky by měla během americko-ruských jednání sledovat? A může svou zemi získat zpět celou? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
