Infektolog Machala: Připomíná mi to loňskou situaci. Sice očkujeme, ale i virus je jiný, infekčnější

Ladislav Machala na snímku z roku 2016|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas

Úroveň kolektivní imunity v Česku není podle něj dostatečná natolik, aby se virus nemohl šířit nekontrolovaným způsobem.

„Díval jsem se na proočkovanost, u lidí 75 + je zhruba tříčtvrtinová, u pětašedesátníků plus je to jen 65procentní. Tam je stále velmi vysoký segment lidí, kteří jsou velmi zranitelní a průběh infekce u nich může být velmi závažný,“ připomíná infektolog na Plusu.

Čtěte také

Varianta delta se projevuje jako běžná rýma, ztráta čichu a chuti už není dominantní. Vědci zachytili i další variantu: delta plus

Machala připouští, že při současné dostupnosti vakcín to znamená, že tito lidé očkování odmítají. „Česko patří v postoji k očkování k nejvíce skeptickým na světě, snad s výjimkou Ruska. Nevím, jestli je to naše národní vlastnost, nebo selhání vlády v tom, že nedokáže lidi správným způsobem motivovat, nebo kombinace obojího,“ uvažuje.

Pokud nebudou senioři naočkování, nepodaří se podle něj virus z populace eliminovat.

„Věřím, že by se nám podařilo virus vykázat do kouta, když budeme mít proočkováno maximum populace. Byl bych pro to, aby se zrychlilo očkování jak v ohrožené skupině, tak i u dětí, samozřejmě po provedení nějakých základních klinických studií. A výhledově bych pak šel i níž,“ míní.

Byl bych pro to, aby se zrychlilo očkování jak v ohrožené skupině, tak i u dětí.
Ladislav Machala

Testování považuje Machala v současné době za dostatečné. Kvůli variantě delta by ale lidé podle něj měli omezit alespoň na nějakou rozumnou míru sociální kontakty.

„Protože omezení kontaktů je kromě navození kolektivní imunity jedinou cestou, jak přenos toho onemocnění snížit,“ vysvětluje. Konání hromadných akcí s tisíci účastníky označuje za přinejmenším problematické.

U řady pacientů následky časem odezní

Podle vědců z iniciativy Sníh mají po prodělání covidu dlouhodobé následky nízké desítky procent nakažených. Včetně těch, kteří onemocnění prodělali bez příznaků nebo jen lehce.

Čtěte také

Otrnulo nám, přitom pandemická situace se může velmi snadno zvrtnout, upozorňuje virolog Grubhoffer

„Já bych to rozdělil na dvě formy následků. Samozřejmě u lidí, kteří byli dlouhou dobu na řízené ventilaci, je logický vysoký výskyt plicních komplikací a často tam probíhá také poškození myokardu a podobně. A potom je to takový long covid, který není vázán přímo na závažnost onemocnění,“ vysvětluje a pokračuje:

„Long covid představuje tři obtíže, které se mohou projevit i po lehkém průběhu toho onemocnění s odstupem několika týdnů a přetrvávají potom dlouhodobě. Pozorujeme to i u jiných virových onemocnění. Zdá se, že příčinou je nastartování chronické zánětlivé imunopatologické odpovědi. A to právě virus SARS-CoV-2 dělá častěji než jiné viry. Projevuje se to dlouhodobou únavou, poruchami soustředění, koncentrace, bolestí hlavy a podobně. Je to častější u žen.“

Zdá se, že příčinou dlouhého covidu je nastartování chronické zánětlivé imunopatologické odpovědi.
Ladislav Machala

Léčba je podle něj obtížná, protože léky, které tlumí zánětlivé autoimunitní reakce, významným způsobem zasahují i do správných pochodů v organismu.

Čtěte také

Konvalinka: Zvorali jsme to, delta mutace je tu dřív, než by měla. Potřebovali jsme čas na očkování

„Čili u řady pacientů to odezní po nějaké době. Samozřejmě je tam symptomatická léčba subjektivních obtíží typu bolesti hlavy. Únavové stavy se překonávají obtížněji. Tam se může uvažovat o rehabilitační léčbě, lázeňské léčbě nebo třeba psychoterapii,“ doplňuje Ladislav Machala.

Co ho osobně za poslední rok a půl v souvislosti s koronavirem nejvíce překvapilo? Proč se podařilo vyvinout mnohem rychleji vakcíny než léky? Čím to je, že někteří lidé onemocní i po očkování či prodělání covidu?

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.