Otrnulo nám, přitom pandemická situace se může velmi snadno zvrtnout, upozorňuje virolog Grubhoffer
Epidemie covidu-19 v Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ještě neskončila. Klesající trend denních přírůstků nově nakažených se zastavil a v Praze roste incidenční číslo. Podle virologa Libora Grubhoffera je to důvod ke znepokojení: „Nikoliv podléhat panice, ale uvědomit si, že situace se může velmi snadno zvrtnout. Je to v samé podstatě pandemií,“ uvádí.
„Jen nám trochu otrnulo a přiznejme si, že hlavním zájmem spousty občanů bylo najít nějakou zajímavou dovolenou, nejlépe u moře a v exotických destinacích. To je člověku vlastní, ale je to skutečně velice zrádné. Lidé si v tomto nedají pomoci,“ dodává.
Čtěte také
Vláda a státní správa podle něj spoustu věcí zanedbala a výsledkem je, že je na tom Česko v celkové bilanci a ve zvládání pandemie špatně. Klíčové je nyní situaci sledovat, nepolevovat v testování a soustředit se na případy zvláštních průběhů onemocnění zejména u mladých lid.
Nejpozději počátkem června jsme prý také měli být připraveni na rozsáhlejší sekvenování mutací viru. „100 až 200 pozitivních případů, které se uvádějí, je jen špička ledovce. Na našem území je nepochybně minimálně pětkrát více zastoupena varianta delta,“ upozorňuje na výskyt mutace koronaviru, která byla poprvé určena v Indii.
Vědci se mýlili, koronavirus mutuje
Virus se mutacemi snaží unikat protilátkám a varianta delta je mnohem nakažlivější. Zkušenosti ze zahraničí ovšem ukazují, že byť vakcína před onemocněním nechrání stoprocentně, tak téměř ve všech případech brání těžkému průběhu. Podle Grubhoffera by proto nemělo znovu dojít k zahlcení nemocnic.
Čtěte také
„Je nějakých 10 až 15 procent lidí, kteří onemocnění i po očkování. To je příroda a podstata imunitního systému, který ne vždy funguje stoprocentně. Ani nemůže. Ale tyto případy mají zpravidla mnohem lehčí průběh,“ doplňuje.
Ukončené očkování má v Česku asi 28 procent obyvatel, celkem zhruba polovina občanů pak má alespoň jednu dávku vakcíny nebo je k očkování registrována. „Je to lepší než loni, kdy jsme jako celá populace byli naivními z imunologického hlediska, ale není to ještě zdaleka optimální. Máme stále dosti rezervoárových jedinců,“ podotýká.
Koronaviry mutují dvakrát méně než chřipkové viry, čtyřikrát méně než HIV, ale přesto mutují. A to stačí.
Libor Grubhoffer
Vědci se podle Grubhoffera na počátku epidemie mýlili v předpokladu, že koronavirus nebude příliš mutovat. „Koronaviry mutují dvakrát méně než chřipkové viry, čtyřikrát méně než HIV, ale přesto mutují. A to stačí,“ vysvětluje s tím, že koronavirus by se kvůli své genetické stavbě neměl chovat jako chřipka.
Čtěte také
K dosažení kolektivní imunity skrze očkování je pak podle současných odhadů epidemiologů třeba naočkovat 90 procent.
„Virus je zatlačen do kouta, ale neznamená to, že není. Hrozí místní výskyty, které mohou způsobit lokální epidemii. Podstatné je, že jen malá část populace zůstává imunologicky naivní a koronavirus má minimální možnost se šířit,“ uzavírá virolog Grubhoffer.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
Související
-
Mutace koronaviru alfa britská a delta indická zřejmě dokáží omezit naši protivirovou obranu
Vědci zjistili, že mutace koronaviru alfa, dříve známá jako britská, dokáže pomocí většího počtu jistých proteinů zpozdit imunitní odpověď a získat víc času na množení.
-
Apolena Rychlíková: Mladé dospělé drtí dopady koronaviru i obavy z budoucnosti
Když se výzkumníci z projektu Život během pandemie zaměřili na nárůst středně těžkých depresí způsobených covidem-19, ukázalo se, že nejhůře jsou zasaženi dospívající.
-
Nechte se očkovat i po prodělání covidu, doporučují odborníci. Slibují vyšší ochranu před mutacemi
Jaké lhůty by měl znát člověk, který prodělal covid-19, nebo se už nechal očkovat? Jaká další pravidla nově platí a proč došlo ke změnám?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.