Mutace koronaviru alfa britská a delta indická zřejmě dokáží omezit naši protivirovou obranu

Označování mutací koronaviru podle prvního místa, kde si nových mutací lidé všimli, může být podle WHO stigmatizující a diskriminační. Skutečnost, že vědci z nějaké země pomocí sekvenování odhalili novou variantu, navíc ještě neznamená, že vznikla právě tam.

Virus se totiž přirozeně množí a mutuje. Čím víc nakažených lidí v populaci je, tím vyšší je pravděpodobnost, že vznikne pod selekčním tlakem nová varianta. Třeba by mohla po světě ohrožovat životy varianta koronaviru, která by se neformálně označovala jako česká.

Čtěte také

Konvalinka: Mohou se objevit mutace, které naše krásné rozvolňování zvrátí. A my nesekvenujeme

WHO obecně nedoporučuje pojmenovávat nemoci a viry po místech, lidech, povoláních ani po zvířatech nebo třeba potravinách, protože to může na danou věc vrhat nezasloužený stín. Příkladem může být slavný chřipkový virus H1N1 známý jako španělská chřipka, i když podle vědců zřejmě vůbec nevzniknul ve Španělsku.

Vědecké číselné označení koronaviru jako B.1.1.7 zůstává, ale vedle toho WHO navrhla neutrálnější pojmenování varovných variant podle alfabety.

Alfa dokázala brzdit imunitní odpověď

Pod označením alfa se skrývá mutace, kterou vědci popsali loni na podzim v Británii. Ta posléze kvůli své vysoké infekčnosti v řadě zemí včetně Česka převálcovala ostatní varianty a stala se dominantní.

Čtěte také

Nechte se očkovat i po prodělání covidu, doporučují odborníci. Slibují vyšší ochranu před mutacemi koronaviru

Proč a jak se to právě této mutaci povedlo? Vědci z University College London došli k závěru, že nejde jen o mutace, které zlepšily schopnost napadat lidské buňky. Své závěry zveřejnili v pondělí v zatím nerecenzované studii, o které informoval americký deník New York Times (NYT).

S využitím experimentů na lidských plicních buňkách zjistili, že alfa dokáže pomocí většího počtu jistých proteinů zpozdit imunitní odpověď a získat víc času na množení.

NYT s odvoláním na vědce upozorňuje, že i nové varianty beta a delta jsou podle všeho schopné omezit produkci bílkovin protivirové obrany známých jako interferony, ale zřejmě toho dosahují jiným způsobem.

Obavy vzbuzuje varianta delta

Teď ale vzbuzuje čím dál větší obavy mutace delta, kterou vědci poprvé identifikovali v Indii. Rychle se šíří v Británii, tedy v zemi s relativně vysokým počtem očkovaných.

Čtěte také

Indická mutace koronaviru je zřejmě více odolná vůči očkování a už je v Česku, varují vědci

Teď tam proto zvažují, jestli kvůli tomu nepozdržet plánové rozvolnění. Mnozí se obávají, že podobný osud čeká i další země.

Počet nakažených v Británii teď opět roste a většinu nově infikovaných podle dat tvoří právě varianta delta, zatímco zastoupení alfy se zmenšuje. 

„Už víme, že má o padesát procent větší transmisibilitu než varianta alfa britská. A ta zase byla rychlejší a víme dobře, jak nás tady převálcovala. Tahle nová mutace bude zase lepší. Naštěstí britská alfa přišla v epidemiologicky špatný okamžik, zatímco delta přichází v lepší čas, protože nám počasí pomáhá,“ míní molekulární biolog Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

A dodává, že pokud se nepodaří naočkovat dostatečně velkou část populace, hrozí, že s chladnějším počasím může přijít s novými variantami další vlna nákazy. Některé nové varianty totiž dokážou do jisté míry překonávat imunitu. V případě delty se objevily náznaky vyššího rizika hospitalizace, ale to zatím není úplně potvrzené.

Víme, že delta má o 50 procent větší transmisibilitu než varianta alfa. A ta zase byla rychlejší a víme dobře, jak nás převálcovala.

Jan Pačes

Další problém je, že současné vakcíny jsou proti této variantě o něco méně účinné, zejména pokud lidé zatím dostali pouze jednu dávku. Státní zdravotní ústav eviduje několik případů varianty delta v Česku. Ale vzhledem k tomu, že Česko zatím stále sekvenuje relativně málo, je otázka kolik jich tady celkem je.

Čtěte také

Imunita po covidu-19 by mohla vydržet roky, snad i celý život. Dlouhodobě by mělo chránit i očkování

Podle odborníků je přitom třeba šíření infekčnějších variant sledovat v rámci populace i ze zahraničí a pokusit se zabránit rozšíření z lokálních ohnisek, jako se o to teď snaží v případě delty v Británii, Austrálii a dalších zemích.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. 

Poradnu Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.