Trump díky clům získá krátkodobě peníze, které může obratem rozdávat kamarádům, míní ekonom Matějka

„Druhá možnost je optimističtější. Ekonomicky to může mít na Spojené státy několik dopadů. Když se zavedou větší cla, trošku se zruší globalizace, tak to může pomoci chudším,“ přibližuje Matějka s tím, že teoreticky by se tím mohla snížit nerovnost v americké společnosti.

Trump svoje nové sazby označuje za reciproční cla, podle ekonoma je to ale chybný název. 

Čtěte také

Matesová: Trumpova cla nadlouho změní globální obchodní systém. Změna přijít musela, ale takto?

„Ta čísla označují něco jako poměrný dovoz do USA z té země. Třeba když je dovoz 100 něčeho, vývoz USA do té země 80, tak rozdíl je 20. A tak Trump zavedl dvacetiprocentní cla, 20 děleno 100 import. Vůbec to nedává smysl, je to chaotické,“ poukazuje.

„Krátkodobě to může opravdu přinést Američanům obrovské množství peněz a Trump je bude rozdávat. Může to být čistý populismus,“ pokračuje Matějka. 

Spojené státy dováží jenom z Evropy zboží za asi za 600 miliard dolarů ročně. „Dvacetiprocentní daň z toho je lehce přes 100 miliard dolarů. Když to Trump rozdělí mezi všechny Američany, tak na každého vyjde asi 300 dolarů,“ odhaduje ekonom a nastiňuje tuto variantu:

„Dovoz sice třeba trochu klesne, ale na začátku to nebude tak, že by se všechno zavřelo. Trump ale bude mít spoustu peněz, které bude moct rozdělit kamarádům. Řekne: ‚A tady do Arkansasu to dám, do Kalifornie to nedám.‘ 300 dolarů na každého Američana je asi 6 000 korun. Na rodinu je to 20 000 korun ročně. To může být hodně.“

Rychle zareagovat

Evropská unie už avizovala, že je připravena uvalit na USA reciproční cla. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přesto zdůrazňuje, že evropským cílem a řešením je dohoda. Ale pokud bude potřeba, je podle ní Evropská unie připravena chránit své zájmy.

Uvalení 20procentních cel na Evropu zasáhne podle ekonoma Matějky především farmaceutický, strojírenský a automobilový průmysl.

Některé firmy však už uvedly, že chtějí přesunout svou výrobu do USA, k čemu je vyzval Trump. Problémem je ale nejistota. Ekonom podotýká, že příští americké volby mohou vyhrát demokraté a cla pravděpodobně změní.

Čtěte také

Trumpova cla vejdou do učebnic ekonomie. Ale jen jako příklad zcela pomýlené teorie, hodnotí Jiří Rusnok

„Myslím, že lidé budou hodně obezřetní. Možná víc rozprostřou svoji výrobu po celém světě,“ soudí.

Podle něj musí Evropská unie reagovat. „Udělat to, co jsme měli udělat už před patnácti lety. Nevymýšlet pořád další a další hospodářskou strategii, co všechno budeme vyrábět, jaké sektory budeme podporovat. Ale spíše věci zpružnit tak, abychom, když se změní situace, mohli rychle zareagovat,“ zdůrazňuje.

Matějka také připomíná, že Spojené státy poskytují Evropské unii služby, především pak digitální, jako je například Facebook. V jejich zdanění ale nevidí takový potenciál. „Chtělo by to opravdu klid a snažit se najít globální přehledné řešení, které bude stabilní dlouhou dobu,“ uzavírá ekonom.

Zneužívaly ostatní země a jejich průmysly Spojené státy? Budou chtít firmy přesouvat své výroby do USA? A jak dopadnou americká cla na českou ekonomiku? Poslechněte si celou Osobnost Plus, ptá se Světlana Witowská.