Kalhousová: Izrael cílí na sídlo Hamásu v Rafáhu, ale násilím rukojmí neosvobodí. Plán pro Gazu nemá

2. duben 2025

Na začátku týdne nařídila izraelská armáda evakuaci obyvatel Rafáhu a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Armáda se podle mluvčího vrací s velkou silou do boje, aby eliminovala kapacity teroristických organizací. „Izrael rozšiřuje bezpečnostní bariéru a hlavně chce tímto způsobem vytvořit obrovský tlak na Hamás,“ vysvětluje v Osobnosti Plus Irena Kalhousová, šéfka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a někdejší analytička Institutu bezpečnostních studií v Tel Avivu

Situace v Rafáhu se podle Kalhousové zhoršuje v rámci hodin. „Během noci izraelská armáda zintenzivnila ofenzivu. V tuto chvíli se zdá, že obyvatelé jsou pryč a izraelský ministr obrany tvrdí, že Rafáh se stane součástí bezpečnostní zóny, kde izraelská armáda zůstane přítomna,“ popisuje.

Čtěte také

Je ale otázka, jaký je přesný cíl této operace. „Nemyslím, že argument izraelské armády v tuto chvíli je, že chce zničit sídlo Hamásu v Gaze, konkrétně v Rafáhu. Myslím si, že hlavní argument je, že Izrael rozšiřuje bezpečnostní bariéru a hlavně že chce tímto způsobem vytvořit obrovský tlak na Hamás, aby přijal požadavky, které Izrael má,“ vysvětluje.

Největším požadavkem Izraele je, aby Hamás už nebyl v čele Gazy. Kalhousová si ale není jistá, zda se povede tohoto cíle dosáhnout vojenskou cestou.

„Má-li být cílem donutit Hamás, aby propustil izraelská rukojmí, kterých by ještě z 59 mělo být 24 naživu, tak víme, že vojenskou metodou Izrael příliš neuspěl. Vojenskou metodou se dostalo ven osm lidí, ostatní se dostali ven pouze poté, co se Izrael s Hamásem dohodl na příměří. Takže nevím, jestli Hamás může být vojenským způsobem donucen k ústupkům,“ upozorňuje výzkumnice.

Čtěte také

„A druhý důvod, Izrael tvrdí, a to chápu, že Hamás nemůže kontrolovat Gazu poté, co skončí válka. Ale nepředložil alternativu, kdo by v Gaze měl vládnout a s kým by byl Izrael ochoten jednat o tom, kdo tam převezme kontrolu. A to je velký problém. Proto mi opravdu není jasný cíl vojenské operace,“ dodává s tím, že premiér Benjamin Netanjahu zřejmě řeší ofenzivou vnitropolitické napětí v Izraeli. 

Amerika a Izrael

Podle Kalhousové je důležité i to, jak se ke konfliktu postaví americký prezident.

„Administrativa Donalda Trumpa vstoupila v lednu s velkou nadějí a energií do jednání a podařilo se jim naplnit to, na čem pracoval Joe Biden mnoho měsíců, to znamená krátkodobé příměří mezi Izraelem a Hamásem a propuštění více než 30 izraelských rukojmí,“ shrnuje šéfka Rady Herzlova centra izraelských studií.

Čtěte také

„To dodalo americké administrativě obrovskou kuráž a Donald Trump si přivlastnil úspěch těchto jednání. Vypadalo to, že Amerika bude i nadále velmi aktivní. Ale potom se ukázalo, že to není tak jednoduché, protože do druhé fáze už Izrael nastoupit nechtěl, a pak ani Hamás nesouhlasil s prodloužením první fáze příměří,“ pokračuje.

„Najednou se ukázalo, že americká administrativa buď nemá páky, nebo nemá zkušenosti, nemá ten drive a najednou se pozornost přesunula na Ukrajinu. Už jenom to, že Steve Witkoff vede jednání jak na Ukrajině, tak v Gaze, je, myslím si, nemožné,“ dodává výzkumnice.

Trumpův plán

Důležitý je pro izraelský postoj ke Gaze i Trumpův plán pro tuto oblast, díky kterému podle Kalhousové Izrael přestal cítit tlak, že by měl směřovat k diplomatickému řešení.

Čtěte také

„To, že americký prezident navrhuje plán, který počítá s etnickou čistkou dvou milionů Gazanů, je něco, co uvolnilo v Izraeli názory, které tam byly, ale nebyly úplně veřejně v rámci politického mainstreamu,“ vysvětluje.

Plán, který podle ní ze začátku Netanjahu nebral vážně, teď může používat v jednání jako zástěrku. Podle Kalhousové je ale neproveditelný.

„Jeden ze zásadních problémů je, že není vůbec jasné, kam by Gazané odešli. Pro většinu by to byl násilný odsun. A kdyby toto bylo úkolem izraelské armády, tak by Izrael neustál obrovskou reputační krizi, která by z toho vyvstala. A správně by mezinárodní soudy řešily tuto záležitost jako přestupek proti mezinárodnímu právu, jako zločin,“ dodává.

Může se Izraeli podařit vytlačit Hamás z Gazy? A jakou roli v tom hrají zkušenosti z ostatních blízkovýchodních konfliktů? Lze spoléhat na Trumpa jako na spolehlivého partnera? A co ohrožuje izraelskou demokracii? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , bko

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu