Gita Zbavitelová: Začala nová fáze izraelské operace

Většina prezidentů a premiérů přijela Izraeli vyjádřit podporu, ale někteří měli postranní úmysly i pošetilé nápady. První byl už čtyři dny po invazi Hamásu český ministr zahraničí Jan Lipavský a po něm se zvedla vlna státníků, kterou jeden izraelský novinář označil za „ukrajinský syndrom“.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael bojuje na třech frontách

Dva dny po Lipavském navštívila Izrael předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou.

Následovala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, nizozemský Mark Rutte a ve středu i Petr Fiala s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Solidaritu chtěl přijet vyjádřit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ale toho izraelská vláda nezdvořile odmítla s tím, že prý „není vhodná doba“.

Úterní návštěvník, francouzský prezident Emmanuel Macron, podpořil Izrael také, ale přišel s poněkud scestnými nápady. Navrhl sestavení mezinárodní koalice k boji proti Hamásu, jako bylo partnerství zemí, které bojovaly proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, ale neupřesnil, jak by měl takový boj vypadat.

Nedomyšlená koalice

Zemí, které by chtěly pomáhat Izraeli v boji proti teroristům, se však moc nenajde. Myšlenka „mezinárodní koalice“ proto vzbudila údiv a rozpaky zahraničních odborníků a diplomatů, kteří ji označili za „nedomyšlenou“, „krajně nepravděpodobnou“ a za „nepochopení situace“.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Jak svět reaguje na konflikt Izraele a Hamásu

Macron dokonce přemlouval palestinskou samosprávu, Egypt a Jordánsko, ale podporu nepřekvapivě nezískal. Zcela mimo realitu byl pak jeho návrh, aby Izrael obnovil mírová jednání s Palestinci, což je to poslední, na co by izraelská vláda v současnosti pomýšlela.

Ukázalo se však, že vyjadřovat podporu Izraeli v soukromí a pomáhat mu na mezinárodním fóru jsou dvě různé věci. Valné shromáždění OSN v pátek schválilo výzvu k humanitárnímu příměří, ale odmítlo odsoudit zvěrstva Hamásu. Sto dvaceti členským zemím OSN nevadí, že Hamás brutálně vraždil děti, vypichoval jim oči, upaloval Izraelce zaživa a usekával jim hlavy.

Pětačtyřicet dalších států se k tomu odmítlo vyjádřit a zdrželo se hlasování, včetně většiny států Evropské unie. Francie dokonce hlasovala pro. Ze všech zemí, jejichž představitelé Izrael navštívili, hlasovalo proti nevyvážené rezoluci jen Česko, Rakousko a Spojené státy; celkem pouhých 14 zemí.

USA a Izrael

Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena nebyla jen o solidaritě. Nabídl Izraeli zbraně a velkorysou pomoc v hodnotě 14 miliard dolarů a slíbil, že Amerika mu vojensky pomůže, kdyby se do konfliktu zapojil libanonský Hizballáh, případně další teroristé na Blízkém východě. Za to však Biden očekává vstřícnost.

A tak už blokáda Pásma Gazy není totální, protože Izrael na americkou žádost částečně obnovil dodávky vody a povolil humanitární pomoc Gazanům.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izraelská pozemní operace do Gazy se blíží

Washington také požádal Izrael o odklad pozemní operace kvůli rukojmím, která zadržuje Hamás. Američany povzbudilo, že už čtyři propustil, a chtějí dát více času vyjednavačům na osvobození dalších.

Izraelské zdroje však soudí, že Hamás využívá zajatce jen k psychickému nátlaku, ve skutečnosti je propustit nechce a jen se snaží získat čas k přípravě na izraelskou pozemní operaci. V sobotu mluvčí Hamásu prohlásil, že hnutí rukojmí propustí jen výměnou za vězněné Palestince.

Bez podmínek chce osvobodit jen zajatce s ruským pasem; slíbil to Kremlu při nedávné návštěvě Moskvy. Zatím je však v Pásmu Gazy prý teprve hledá.

Tento týden Američané požádali Izrael o další odklad ofenzivy, dokud neposílí svou vzdušnou obranu v regionu; americké jednotky už od začátku války v Gaze odrazily nejméně devatenáct útoků íránských spojenců, které zranily přes dvacet vojáků. Izraelská vláda opět souhlasila.

Ve čtvrtek se zdálo, že se původní cíl izraelské vlády změnil, pozemní operace vůbec nepřijde a Izrael bude provádět jen cílené útoky a omezené vpády jako v posledních dnech. Ministr Benny Ganc zdůraznil, že prioritou je záchrana rukojmích a že dřívější plán ovlivnily obavy ze zapojení Hizballáhu a Íránu do konfliktu.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Zničení Hamásu

V pátek večer však armáda oznámila, že pozemní síly rozšiřují v Gaze operace, a znovu vyzvala zbylé Gazany na severu pásma k odchodu. Ještě víc zesílila vzdušné a dělostřelecké útoky, zasahovala hlouběji v pásmu, zničila 150 podzemních cílů Hamásu a akce vystupňovaly i pozemní a námořní síly.

Podle Gazanů šlo o nejmohutnější bombardování od začátku války.

Izraelské jednotky bez jediné ztráty ve vlastních řadách zabily desítky teroristů, včetně dvou významných velitelů Hamásu – letectva, který funkci převzal od původního, jenž byl zabit před dvěma týdny, a námořních sil, který před třemi týdny napadl se svými muži z moře izraelské kibucy a podílel se na masakrech.

Podle armádního mluvčího armáda postupně ofenzivu stupňuje a bude ji eskalovat i v příštích dnech.

Slibovaná pozemní operace to však ještě není; jde o další část plánu na zničení Hamásu.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu