Evropská unie se chová, jako by měla patent na rozum. Smlouvu s Hitlerem měli i jiní, kritizuje komunista Zachariáš usnesení o paktu Ribbentrop-Molotov

Snahou evropských poslanců je podle historika Lukáše Pachty (KDU-ČSL) zviditelnění zločinů komunismu. „Rezoluce odkazuje na takzvanou Pražskou deklaraci, ve které v roce 2008 poprvé zaznělo, že by zločiny komunismu a nacismu měly být z hlediska závažnosti chápany jako plně srovnatelné,“ upřesňuje.

I když nikdo nepopírá skutečnost, že Sovětský svaz byl jednou z vítězných velmocí a že sovětská vojska zásadním způsobem přispěla k porážce nacistického Německa, nemělo by se zapomínat ani na to, jaká byla situace před rokem 1941.

Logo|foto:Český rozhlas

„Sovětský svaz byl Hitlerovým spojencem. A šel tak daleko, že uzavřel nejen pakt o neútočení, ale také tajný protokol o rozdělení východní Evropy. Tím Stalin přímo umožnil Hitlerovi napadnout 1. září 1939 Polsko a sám zaútočil z druhé strany o dva týdny později,“ upozorňuje historik a člen KDU-ČSL na historické skutečnosti s tím, že z tohoto pohledu se lze na Sovětský svaz dívat jako na agresora.

Oběť, kterou sovětští vojáci i obyvatelé přinesli, aby pomohli porazit nacistické Německo, byla obrovská a s ostatními nesrovnatelná. Já za to dodnes cítím velkou vděčnost a rozhodně bych pomníky sovětským vojákům neodstraňoval. A hlasitě bych kritizoval ty, kteří by tak chtěli činit.
Lukáš Pachta (KDU-ČSL)

Rezoluce obsahuje mimo jiné zmínky o tom, že zejména ve východní a střední Evropě existuje celá řada pomníků Sovětskému svazu, tedy totalitnímu režimu srovnatelnému s nacistickým Německem.

Otázkou ale zůstává, jaká by měla být jejich budoucnost. „Osobně nejsem zastáncem toho, že by se měly tyto pomníky odstraňovat. Sovětským vojákům jsem za jejich nasazení hluboce vděčný,“ říká Lukáš Pachta.

Smlouvu s Hitlerem měli i další

Proti usnesení odsuzující pakt Ribbentrop-Molotov hlasitě vystoupil ruský prezident Vladimir Putin a pznačil ho za nestoudnou lež. Podobný postoj mají i členové KSČM, kteří v těchto dnech vyzvali vládu, aby usnesení oficiálně odmítla.

Čtěte také

Joachim von Ribbentrop podepsal za Hitlera smlouvu se Stalinem. Zatkli ho u milenky s kufrem peněz

„Rezoluce srovnává nesrovnatelné a dává rovnítko mezi toho, kdo válku rozpoutal, a toho, kdo ji vyhrál,“ říká Filip Zachariáš z ústředního výkonného výboru KSČM a dodává: „Celý text na mě působí dojmem, jako by Evropská unie měla patent na rozum a suplovala tady práci historiků.“

Podle komunistů nebyla smlouva o neútočení a vzájemné pomoci s nacistickým Německem v té době ničím mimořádným. „Pokud bychom k dějinám přistupovali touto logikou, museli bychom za spojence Němců označit i Polsko, Velkou Británii, Estonsko nebo Litvu. Ti všichni měli s Německem podepsanou nějakou formu spolupráce,“ zmiňuje Zachariáš.

Kdybychom měřili stejným metrem, museli bychom za spojence Německa v letech 1934 až 1939 považovat i Poláky. Ti se také velice radovali z výsledků Mnichovské dohody a z toho, že se rozbíjí Československo. Dějiny opravdu nejsou černobílé a je nutné je vnímat v souvislostech.
Filip Zachariáš (KSČM)

Smlouva mezi Hitlerem a Stalinem mohla dát Sovětskému svazu čas na přípravu. Zachariáš ale nevěří tomu, že by měla zásadní vliv na Hitlerův plán napadnout Polsko.

Kopie paktu Ribbentrop-Molotov i s podpisy hlavních aktérů|foto:Václav Jabůrek, Český rozhlas, Český rozhlas

„Podle mého názoru druhou světovou válku začalo Německo. Později se k němu přidala Itálie a Japonsko. Pokud budeme posouvat odpovědnost na jednu či druhou stranu, může zásadním způsobem dojít k přepisování historie,“ míní člen ústředního výkonného výboru KSČM a jeden z autorů komunistické výzvy adresované české vládě.

„Na to, abych mohl toto usnesení považovat za historický postoj a nikoli politický, mi v textu zásadním způsobem chybí zmínka o Mnichovské dohodě a jejích konkrétních geopolitických důsledcích,“ uzavírá svou kritiku usnesení evropských poslanců Filip Zachariáš.