Veřejná služba je definovaná velice dobře, míní Smoljak. Nacher: Z doby, kdy neexistoval internet
Program pravděpodobné budoucí vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů slibuje zrušení poplatků a novou definici veřejné služby. Za prioritu označuje zachování nezávislosti České televize i Českého rozhlasu. „Veřejná služba je v zákoně definovaná velice dobře a nepotřebuje žádné zásadní změny,” říká v Pro a proti senátor David Smoljak (STAN). „Dnešní prostředí je úplně jiné,” namítá místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO).
Na úvod dodám, že jsme si vědomi toho, že se nás jako Českého rozhlasu dnešní téma přímo dotýká, ale jsme přesvědčeni, že i o tomto tématu dokážeme vést debatu korektně a nezaujatě. Pane Nachere, jak by se podle vás měla nově definovat role veřejnoprávních médií?
Patrik Nacher (ANO): My chceme – a je to jeden z plánů, který jsme říkali i před volbami, a vy víte, že v různých debatách k novele zákona o České televizi a Českém rozhlase jsem to zmiňoval opakovaně – otevřít veřejnou diskuzi o nové definici veřejnoprávní služby, která by byla moderní a poplatná roku 2025. Nikoli tak, jak je to dnes psané v zákoně z roku 1993, protože výzvy a dnešní prostředí jsou přece úplně jiné.
Čtěte také
Původní definice je z doby, kdy neexistovala komerční média. Neexistoval internet, neexistovaly aplikace, neexistovaly všechny věci, které dnes ovlivňují přísun informací k lidem. A podle mě je potřeba se o těchto věcech pobavit.
Z toho potom totiž vzejde, co všechno bychom od veřejnoprávních médií měli a mohli požadovat. Co všechno z toho spadá a nespadá do veřejnoprávní funkce.
Z toho pak plynou určité povinnosti a finanční nároky. Podle mě se to takto mělo dělat a teprve pak řešit jejich financování, ne obráceně.
Pane Smoljaku, jste otevřený takové diskuzi? Diskuzi o aktualizaci definice toho, co je to veřejnoprávní služba?
Čtěte také
David Smoljak (STAN): Myslím, že veřejná služba je definovaná v zákoně velice dobře a nepotřebuje žádné zásadní změny. Já se debat o veřejné službě účastním už nejméně deset let.
Mám pocit, že řada změn, které bylo potřeba udělat v souvislosti s technologickým vývojem, se promítla do poslední novely zákona o České televizi a Českém rozhlase, kde jsme změnili definici přístroje, díky kterému můžeme přistupovat k vysílání médií veřejné služby.
Ale samozřejmě se nebráním debatě ani do budoucna. Je dobře, že se vede, je správně, že se vede, a nebráním se jí.
Informovat, vzdělávat, bavit
Ocituji druhý paragraf zákona, který pochází z roku 1991, zákona jak o České televizi, tak o Českém rozhlasu. „Tyto dvě instituce poskytují službu veřejnosti tvorbou a šířením programu, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu.“ Mělo by se na tomto něco měnit, pane Nachere?
Nacher: Ne, já si myslím, že na obecných popisech nikoli. Ale z hlediska nějakého většího detailu si myslím, že stojí za to se pobavit o tom – když bych to měl popsat jednotlivými slovy – že veřejnoprávní média informují, vzdělávají nebo baví. Tak jaké jsou priority společnosti, že by měly informovat, že by měly vzdělávat, v čem?
Bavíme se o věcech, které komentují politici dost často, jako je finanční, mediální gramotnost a podobně. Jestli role bavit dnes přísluší veřejnoprávním médiím oproti tomu, co tady bylo před 30 lety, či nikoliv.
Čtěte také
Jsem rád, že pan senátor připomněl jednu věc, kterou jsem vynechal v první odpovědi. V části novely zákona o České televizi, kterou jsme probírali, se rozšiřuje okruh plátců, už to není pouze z televizních obrazovek, ale ze všech přístrojů, které jsou schopné přijmout signál.
Je vidět, že ta část, kde se to hodilo, se uzpůsobila roku 2025. Tak je přece fér, aby se tomu uzpůsobilo i samotné zadání a definice, co to veřejnoprávní služba je, co můžeme, měli bychom vyžadovat. A teprve potom řešit financování.
To znamená, jedna část tomu odpovídá. Přizpůsobilo se to novým přístrojům, protože tehdy tablety, mobily nebyly. Na druhou stranu, pokud jde o samotný obsah, tak ten se nepřizpůsobil. Já si myslím, že by se to krásně mělo, když už, tak doplňovat.
Rozumím vašemu argumentu, pane Nachere, nechme na něj zareagovat pana senátora Smoljaka. Není to tak, že velká mediální novela přijatá v tom uplynulém volebním období aktualizovala zákon jenom napůl, jenom co se týče toho, kdo by měl platit poplatky, ale už dostatečně nezohlednila proměnu obsahu, ke které došlo podle pana Nachera?
Smoljak: Já s panem kolegou naprosto souhlasím. Pojďme vést debatu a definovat si, kde jsou nedostatky v zákoně nebo ve způsobu, jakým je veřejná služba poskytována – a pak na základě debaty pojďme přistoupit k nějakým změnám.
Čtěte také
Bohužel hnutí ANO k tomu přistoupilo přesně opačně. Už teď si dalo do koaliční smlouvy, že zruší poplatky. Takže to je úplně v protikladu tím, co teď pan kolega říkal.
Proč je to v protikladu?
Smoljak: Protože jestli jsem mu dobře rozuměl, tak říkal, pojďme se bavit o tom, co je třeba opravit, co je třeba změnit a pak to pojďme udělat. A oni to udělali přesně naopak. Nejdřív si dali do zákona, že změní způsob financování, že zruší poplatky. A pak se teprve o tom budeme bavit? Tak tomu nerozumím.
Způsob financování
Pane Nachere, jdete na to logicky? Nebylo by tedy nejprve potřeba pobavit se o tom, jakou roli by dnes veřejnoprávní média měla hrát ve 21. století a potom až řešit jejich způsob financování?
Nacher: Já si myslím, že na to logicky jdeme. Nic do zákona nedáváme, maximálně jsme to dali do návrhu programového prohlášení vlády, nikoli do zákona, přesně opačně.
My tam přece v programovém prohlášení o tom píšeme. Ono to má nějaké pořadí. To znamená, nejprve úplně asi nejrychleji by se mělo změnit to, že Českou televizi a Český rozhlas může kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, což je věc, kterou slibovala vláda.
Čtěte také
Tam si to zaslouží změnu Ústavy. Oni to prý měli napsané. Výsledkem je, že nám to do Sněmovny poslední rok neposlali i přesto, že se na tom údajně shodli všichni. A nakonec, pokud si dobře vzpomínám, to schválil Senát. Teď to tedy bude muset schválit znovu a poslat nám to do Poslanecké sněmovny.
To je první věc. Druhá věc je debata o veřejnoprávní funkci, to jste citoval z programového prohlášení.
Ta druhá věc v návrhu programového prohlášení je zrušení poplatků. Teď mám dotyčnou stránku před sebou.
Nacher: Ano a já se k tomu dostanu. Takže to je debata o veřejnoprávní funkci. A změna financování je přece změna způsobu financování. To, co my jsme kritizovali a já celou dobu, je ta výše.
Tady se zvýšily poplatky, aniž by se na té druhé straně debatovalo o roli veřejnoprávních médií, o rozsahu. Z rozsahu pak logicky vychází i finanční nároky. A to se vynechalo a rovnou se zvýšily finance.
Zatímco my řešíme jenom způsob toku financí, nikoli jejich výši. A říkáme, že bychom v tomto měli následovat 18 zemí Evropské unie, které už to řeší, a to z mnoha důvodů.
Jak celý systém zefektivnit? A lze najít celospolečenskou shodu na tom, co od veřejnoprávních médií chceme? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
