Hrnčíř: S polostátním ČEZem jsou komplikace. Adamec: Soukromníci zajišťují, že je řádný hospodář

Pan Hrnčíři, měla by příští vláda zestátnit ČEZ?

Jan Hrnčíř (SPD): Já si především myslím, že se neměla infrastruktura, ať už energetická, nebo vodárenská, vůbec rozprodávat. To je tady bohužel z minulosti, z 90. let, kdy se řada těch podniků rozprodala.

Jan Hrnčíř (SPD)|foto:Michal Turek, MF DNES + LN / Profimedia

U ČEZu je to tak, že zhruba 70 procent vlastní stát a 30 procent mají soukromí vlastníci. Podle mého názoru to nedává žádný smysl. To je, jako když vlastníte dům ze 70 procent, to prostě k ničemu není.

Ani to nepřineslo žádný kapitál, jenom se část toho majetku dostala do soukromých rukou. A jsou s tím spíš komplikace, než že by to státu něco přineslo.

Pane Adamče, váš pohled na případné zestátnění ČEZu?

Ivan Adamec (ODS): Z principu jsem proti zestátnění ČEZu. Vůbec ale nevím, co tím nová vláda sleduje. Je pravda, že v době krize můžou zastropovat elektřinu. Ale to jsme vyzkoušeli v době krize už jednou a nakonec se to podařilo.

Čtěte také

Beneš: Plně státní ČEZ má svá pro i proti. Výhoda je, že stát jednodušeji ovlivní cenovou politiku

Já narozdíl od kolegy musím říct, že státní podniky, které jsou na trhu, většinou neoplývají žádným výkonem. Na druhé straně stát z ČEZu výrazně profituje, protože každý rok má dividendy, které jsou dost vysoké, a posiluje tím státní rozpočet.

To, že tam jsou minoritní akcionáři, znamená, že se ČEZ chová s péčí řádného hospodáře. Je to akciová společnost, to znamená, že je to obchodní společnost a musí dodržovat pravidla. Nedovedu si představit, že by to byl státní podnik, protože stát bude chtít jak ty dividendy, tak levnou energii, a to prostě nejde dohromady.

Promlouvání do cen

Budu parafrázovat, co stojí v návrhu programového prohlášení vznikající vlády: Pokud bude mít stát ČEZ plně pod kontrolou, vláda bude mít vliv na ceny energií v krizových obdobích. Jak ale tento vliv, pane Hrnčíři, bude moct uplatňovat? I státní energetický podnik bude muset respektovat pravidla jednotného trhu.

Hrnčíř: Ukázal bych to na příkladu Francie, která to tímhle způsobem regulovala – nařídila 40 procent vyrobené elektřiny prodávat za regulovanou cenu na domácím trhu, což výrazným způsobem pomohlo jak domácnostem, tak průmyslu, protože měly výrazně nižší ceny.

Čtěte také

Zestátnit ČEZ je nejjednodušší řešení, říká Lízal. „Bude z něj korupční hydra,“ obává se Dohnal

A to, že umíme zastropovat ceny – dobře, ale za jakou cenu? Končící vláda to v roce 2022 jednak zastropovala poměrně vysoko, a jednak to udělala pozdě, ale to už je jedno.

Způsob, jakým stropovali, byl, že kompenzovali ceny obchodníkům ze státního rozpočtu. To ještě za poměrně vysokou cenu, protože prakticky vymizel nízký tarif. Dneska se rozdíl za kilowatthodihu vysokého a nízkého tarifu pohybuje v desítkách haléřů, v minulosti to bývala třeba polovina té ceny. Takže elektřina za šest korun dotovaná ze státního rozpočtu samozřejmě byl naprostý nesmysl.

Pane Adamče, nebude mít vláda České republiky větší možnosti nějakým způsobem promlouvat do cen energii, pokud nastane znovu energetická krize, jaká tady byla v uplynulých letech?

Adamec: Tak já bych nepřivolával energetickou krizi, je to velmi nepříjemná záležitost, co jsme zažili, a ceny vyletěly někam, že s tím nikdo nepočítal.

Ivan Adamec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Mluvíme čistě hypoteticky, jestli by vláda neměla víc možností promlouvat do cen energii, aby třeba pomohla podnikům a domácnostem, kdyby měla plně pod kontrolou ČEZ.

Adamec: Já mám otázku jinou – jestli za tuhle cenu se nám to vůbec vyplatí, řešit nějakou hypotetickou krizi. Podle mě se to nevyplatí. Vezměte si, kolik to bude stát nás všechny, daňové poplatníky, peněz.

Bylo by dobře, když by měl stát pod kontrolou tak velký podnik? A mohou minoritní vlastníci zestátnění prodražit? Diskutují poslanec ODS Ivan Adamec a poslanec SPD Jan Hrnčíř.