Dobrodružná cesta z Moravy až na konec světa aneb Chytil jede do Číny
Vojtěch Chytil je pozapomenutý malíř a obchodník s uměním, ale díky kterému se dnes Národní galerie může pyšnit jednou z největších sbírek čínského umění, především tušové malby počátku 20. století, kdy tato země procházela neuvěřitelným modernizačním skokem.
Čtěte také
Dobrodružná cesta z Moravy až na konec světa, přesněji do Číny a zpět – i tak by se dala popsat životní pouť Vojtěcha Chytila. Nepatří ke známým postavám – a je to škoda. Přitom by jeho životní osud vydal na román.
Vojtěch Chytil se narodil 4. února 1896 v osadě Kandia nedaleko Litovle v okrese Prostějov. Rodina to rozhodně nebyla bohatá, měl osm sourozenců, pět z nich ale zemřelo velmi brzy. Samotná Kandia měla tehdy necelých 200 obyvatel.
Od mala ale Vojtěch projevoval mimořádné výtvarné nadání. A měl štěstí na podporovatele. Nejen ve sboru Zemského gymnázia v Litovli, ale i v rodině zakladatele litovelského pivovaru Františka Svozila.
Čtěte také
Rodina známá v regionu svou dobročinností se Vojtěcha, stejně jako několika dalších dětí ujala. Nakonec se v roce 1912 dostává na Akademii výtvarných umění v Praze.
Vojtěch narukoval v dubnu 1915 jako příslušník rakousko-uherské armády, někdy v červnu 1916 padl do ruského zajetí a jako zajatec se dostal až do Čeljabinsku.
Tady se přihlásil k Národní radě, tedy k československým vojenským útvarům a pak se jeho stopa objevuje v Omsku, kde pracuje jako sanitární důstojník. Někdy na začátku roku 1918 se sám vydává dál.
Od počátku se Vojtěch Chytil jeví jako solitér. A tak postupoval i během dobrodružné cesty do Číny.
Čtěte také
Není známo, že by byl součástí legií, jak by nasvědčovala trasa přes Sibiř do Vladivostoku, Šanghaje a pak proti proudu Dlouhé řeky do – jak píše Han-Kou –, části dnešního Wu-chanu. Tam se ho, vyčerpaného a vyhladovělého ujali v klášteře kanosiánek.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Patricie Polanské.
Související
-
Jiří Karásek ze Lvovic: Básník, úředník, sběratel
Básník, spisovatel, překladatel, poštovní úředník a později ředitel Poštovního muzea – a sběratel. Tím vším byl Jiří Karásek ze Lvovic.
-
Jak se stavěla Svatovítská katedrála?
56 grošů týdně – to byl podle unikátních dochovaných účtů plat Petra Parléře, stavitele katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.